Historie MOS

Historie MOS do roku 1991

  • 4.12.1932 – ustavující valná hromada Ornitologického spolku se sídlem v Přerově s účastí 21 osob přejmenován na MOS). Předsedou se stal František Ginter

  • 16. 8. 1933 – Spolek má 172 členů, rozhodnuto o zřízení ornitologického muzea, ornitologické knihovny a vydávání vlastního časopisu

  • 14. 12. 1933 – Spolek přejmenován na Moravský ornitologický spolek se sídlem v Přerově

  • 14. 1.1934 – první číslo časopisu "Moravský ornitolog".

  • 2. 6. 1934 – časopis přejmenován na „Československý ornitolog“, vlastní kroužky MOS-Přerov-ČSR

  • 20. 6. - 15. 8. 1936 – úspěšná expozice MOS na Středomoravské výstavě

  • 10. 6. 1937 – zahájena stavba Ornitologické stanice

  • 26. 3. 1938 – dokončení budovy

  • 28. 10. 1938 – plánované slavnostní otevření nemohlo být uskutečněno kvůli tragickým událostem, které byly předzvěstí války

  • 1939 – časopis přejmenován na příkaz okupantů na „Ornitolog“, bylo zakázáno kroužkování ptáků

  • 14. 4. 1943 – byly zaplaceny poslední půjčky spojené se stavbou

  • 16. 10. 1943 – František Hejl se stává placeným knihovníkem a archivářem, tuto funkci spolu s dalšími vykonával celých 46 let

  • 20. 11. 1944 – při náletu amerických letadel na město byla stanice z poloviny zničena.

  • 1946 – Sbírka mezi občany Přerova umožnila úpravu areálu založeno družstvo ORNIS, které se svojí činností snažilo zabezpečit činnost stanice (zaniklo 1955)

  • 1948 – Politické změny vedly k zastavení dotací a vynuceným odchodům řady činovníků

  • 6. 6. 1950 – zastaveno vydávání časopisu "Československý ornitolog"

  • od 1951 – existence MOS (741 členů) a jeho činnost zajišťována jen za cenu největších obětí od 1951

  • 1954 – získáno povolení k vydávání časopisu, první číslo v lednu 1956, v následujících letech řada akcí pro veřejnost

  • 1957 – 1958 – Spolku se podařilo za cenu perzekucí vedení zabránit včlenění do Československého mysliveckého svazu

  • 2. 12. 1958 – návrh, aby se spolek stal dobrovolnou organizací Moravského muzea v Brně a tak se zabránilo násilnému připojení

  • 4. 7. 1959 - Moravský ornitologický spolek byl přejmenován na Moravské ornitologické sdružení.

  • 7. 12. 1959 – realizováno připojení

  • 1960 – územní reorganizace krajů vyústila v nemožnost existujícího připojení (obě části již nebyly ve stejném kraji)

  • do roku 1962 – těžké spory s Komenského Muzeem Přerov, které chtělo převzít jak Moravské ornitologické sdružení, tak jeho majetek

  • 25. 5. 1962 – rozhodnuto, že Moravské ornitologické sdružení nebude součástí Muzea Komenského v Přerově. Vytvořila se samostatnou osvětovou organizaci Ornitologická stanice v Přerově. Pod tímto názvem vystupoval MOS i vůči zahraničí.

  • 8. 12. 1962 – členská schůze, pokračování v práci, časopis "Zprávy MOS"

  • 1966 a dále – finanční problémy se odrážejí v činnosti

  • 1.1.1970 – dohoda, Moravskou ornitologickou stanici a Moravské ornitologické sdružení převezme okresní muzeum.

  • Od 1971 – byla provedena řada oprav

  • 28. 4. 1973 – slavnostní otevření stanice a výroční schůze Moravského ornitologického sdružení. Předsedou byl zvolen RNDr. S. Svoboda, probíhá úspěšná spolupráce s řadou institucí.

  • 1975 – každoročně se vydávaly monografie v edici "Knihovna MOS" (celkem 13 monografií v rozsahu od 70 do 250 stran)

  • 1979-1981 – postavena nová budova

  • 7. 2. 1981 – František Ginter zvolen za velké zásluhy o rozvoj ornitologie na Moravě čestným předsedou Sdružení

  • v dalších letech řada konferencí a úspěšných výzkumů

Historie MOS od roku 1991
1991
  • počátkem roku 1991 připravovalo několik mladších členů Moravského ornitologického sdružení a Českého svazu ochránců přírody v Přerově obnovení činnosti Moravského ornitologického spolku. Členy přípravného výboru byli: Pavel Džubera, Václav Plšek, Jaroslav Svoboda, Jiří Šafránek, Marek Tomčala
  • 18. 3. 1991 vznikl registrací stanov Ministerstvem vnitra ČR Moravský ornitologický spolek
  • činnost spolku řídilo pětičlenné prezidium pod vedením prezidenta Jiřího Šafránka
  • prvním projektem Moravského ornitologického spolku bylo vydání letáku "Ptačí budky do každé zahrady" v nákladu 10.000 kusů a jeho distribuce veřejnosti. Projekt byl finančně podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR
  • koncem roku 1991 vydal Moravský ornitologický spolek první číslo časopisu Moravský ornitolog
  • 31. 12. 1991 měl Moravský ornitologický spolek 32 členů
1992
  • 8. 2. 1992 se konala výroční členská schůze spolku dne v klubovně Biologické stanice v Přerově. Na schůzi bylo konstatováno, že se úspěšně rozvíjejí kontakty s hnutím Brontosaurus, ČSOP, OkÚ, ČSO, českou sekcí ICBP a MŽP ČR
  • 21. 3. 1992 na výroční schůzi Moravského ornitologického sdružení dne byl zvolen nový výbor a předsedou se stal ing. Stanislav Bureš. Výbor rozhodl, že všem členům Moravského ornitologického sdružení bude rozeslán dopis, ve kterém bude navrženo spojení obou organizací. Většina členů, kteří zaslali dotazník zpět, souhlasila se sloučením a se společným působení v registrovaném občanském sdružení Moravský ornitologický spolek. (Moravské ornitologické sdružení nemělo právní subjektivitu)
1993
  • 20. 2. 1993 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici a hlavním bodem byla změna stanov - zavedení rodinného členství. Prezidium si stanovilo za úkol vytvořit silnou a početnou organizaci ornitologů a ochránců ptactva. Dalším úkolem bylo prezentovat činnost spolku v médiích
  • 31. 12. 1993 měl spolek již 450 členů, čímž získat v krátké době významné postavení mezi ochranářskými organizacemi v ČR.
1994
  • 26. 2. 1994 se uskutečnila výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici. Byla zde vyzvednuta loňská kampaň "Propagace výroby ptačích budek", jejíž součástí bylo pravidelné publikování článků v tisku o výrobě budek a o zimním přikrmování ptactva.
  • 17. 4. 1994 uspořádal spolek ve spolupráci s Moravskou ornitologickou stanicí Den otevřených dveří v ornitologické stanici, při kterém byly předvedeny ptačí budky a krmiva a provedena ukázka sokolnického výcviku.
  • od roku 1994 jako každoročně pořádány ornitologické exkurze, převážně pod vedením Jiřího Polčáka, na rybníky v Tovačově a v Záhlinicích
  • v roce 1994 bylo vydáno několik letáčků zaměřených na ochranu přírody a ptactva: "Každý může pomoci" o poskytování první pomoci zraněným vysíleným ptákům a opuštěným mláďatům, "Čáp bílý" a "CHKO Litovelské Pomoraví". Členové MOS vyvěsili 483 nových budek a starali se celkem o 4592 ptačích obydlí.
1995
  • 4. 2. 1995 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici
  • MOS vydal několik letáčků představující jednotlivé mezinárodní dohody o ochraně živočišných druhů a jejich životního prostředí. Pro velký zájem veřejnosti byly znovu vydány letáčky s návodem na výrobu a vyvěšování ptačích budek a na přikrmování ptáků v zimním období a letáku "Pomozte nám - pomozte ptákům". Úspěšnými akcemi bylo mapování zimovišť a hnízdišť labutí velkých, sčítání chocholoušů obecných a anketa o vyvěšování ptačích budek
  • v roce 1995 stoupla členská základna na 703 členů
1996
  • 2. 3. 1996 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici
  • v roce 1996 byl přejmenován časopis Moravský ornitolog na "Ptáci kolem nás"
  • MOS se spolupodílel na vydání brožurky Okresního úřadu v Přerově "Chráněné části přírody na Přerovsku" a spolupracoval při vydání publikace "Mokřady střední Moravy". S podporou MŽP ČR vydal leták o biologické ochraně zemědělských kultur pomocí dravců a sov
  • MOS realizoval projekt "Zlepšování vztahu veřejnosti k ochraně přírody" za podpory americké nadace The Foundation for a Civil Society
  • v roce 1996 měl MOS 821 členů
1997
  • 1. 3. 1997 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici
  • za realizaci kampaně "Získávání veřejnosti pro ochranu přírody a ptactva" získal MOS v mezinárodní soutěži realizovaných projektů v roce 1997 od japonské nadace Sasakawa 3. cenu ve výši 3000 USD
  • členové spolku se podíleli na záchraně sbírek v Moravské ornitologické stanici po povodni
  • v roce 1997 se rozrostla členská základna na 1078 členů
1998
  • 21. 2. 1998 se konala výroční členská schůze MOS v Rytířském sále Korvínského domu Muzea Komenského v Přerově. Na schůzi informoval ředitel Muzea Komenského dr. František Hýbl o výši škod v Moravské ornitologické stanici způsobených povodní v roce 1997
  • čestnými členy MOS byly v roce 1998 jmenováni: doc. K. Hudec z Brna, B. Gavenda z Prus, dr. Z. Rumler z Olomouce, O. Suchý z Dlouhé Loučky a dr. S. Svoboda z Hodonína
  • v roce 1998 postaral o 12 zraněných ptáků a opuštěných mláďat 6 druhů, kteří byli dopraveni do Zoo Olomouc nebo Záchranné stanice živočichů v Bartošovicích
  • na zásah MOS byl zastaven odstřel havranů polních na hřbitově v Kroměříži, další kampaň byla vedena proti nesmyslnému střílení kormoránů velkých
  • v přerovském parku Michalov byly vyvěšeny ptačí budky
  • byl vydán letáček na propagaci výsadby živých plotů a zřizování ptačích napajedel
  • MOS zahájil kampaň proti úhynu ptáků nárazem do skleněných ploch a prezentoval vlastní samolepící siluety dravců určené k instalaci na velkoplošné zasklené stěny
  • v roce 1998 měl MOS 1700 členů
1999
  • 27. 2. 1999 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici. Čestným členem byl jmenován ing. Čestmír Folk z Brna
  • členové MOS se postarali o 9 zraněných ptáků a opuštěných mláďat 7 druhů a zajistil jejich dopravu záchranné stanice a iniciovali vybudování náhradní hnízdní podložka pro čápy bílé v Želatovicích.
  • v rámci účasti ve správních řízeních se podařilo prosadit provádění náhradních výsadeb za kácení stromů a doplnění nově budovaných tras elektrického vedení 22 kV o zábrany proti dosedání dravců
  • byl zahájen nový projekt s podporou MŽP ČR "Zpřístupnění ornitologických dat pro orgány státní správy" (databázové zpracování ornitologických pozorování)
  • v roce 1999 si zřídil spolek novou kancelář a prodejnu ochranářských pomůcek, literatury a informačním a poradenským centrem pro veřejnost (včetně nabídky ochranářských letků MOS a dalších ekologických organizací) - Ekocentrum MOS v ulici Čapka Drahlovského 3 v Přerově. Od roku 1991 do roku 1999 sídlil spolek postupně na Horním náměstí 29, v Komenského ulici a v Kramářově ulice č. 5
  • v roce 1999 měl MOS 1760 členů
2000
  • 26. 2. 2000 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici. Čestnými členy byli jmenováni: Oldřich Vítoslavský z Přerova, Vítězslav Přikryl ze Skaličky a František Cigánek z Přerova
  • Ekocentrum MOS bylo často kontaktováno veřejností o pomoc při záchraně zraněných ptáků a opuštěných mláďat. Záchranným stanicím a zoo bylo předáno celkem 23 ptáků 13 druhů a 4 savci 2 druhů.
  • Pokračovala distribuce samolepících siluet dravců a účast v řadě správních řízení .
  • Byly zahájen projekty "Ornitologický vzájemně informační systém", kterým se elektronickou cestou informují ornitologové o pozorování vzácných druhů ptáků.
  • Došlo k vyřazení neplatících členů a MOS měl v roce 2000 členskou základnu 1640 osob.
2001
  • V roce 2001 se konala výroční členská schůze MOS dne 24. února 2001 na Moravské ornitologické stanici. Čestným členem byl jmenován František Černý z Pivína.
  • Úspěšně se rozvíjí i projekt OVIS. Zapojuje se do něj stále více zájemců a ohlasy jsou velmi pozitivní.
  • Ve spolupráci s Muzeem Komenského jsme vydali Zprávy MOS 2001 a 2002. Dále jsme se podíleli i na vydání pohlednicového kalendáře "Chráněné ptačí druhy Zlínska - 2002". Fotografie poskytli naši kolegové L. a D. Boucní a p. Tunka.
  • Po několikaletém úsilí se podařilo vykoupit první pozemek - část zamokřené louky v povodí říčky Moštěnky mezi obcemi Beňov, Prusy a Želatovice.
  • Členská základna se v roce 2001 ustálila na 1550 členech.
2002
  • 22.2.2002 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici. Čestnou členkou MOS byla jmenována paní Irena Schwarzová.
  • Členská schůze MOS jednomyslně přijala návrh na rozšíření počtu členů prezidia MOS.
  • Členové byli informování o aktivitě prezidia MOS směřující k těsné spolupráci a případnému sloučení s Českou společností ornitologickou (ČSO).
2003
  • 22.2.2003 se konala výroční členská schůze MOS v Moravské ornitologické stanici.
  • 4.10.2003 – exkurze na rybníky v Tovačově jako akce Evropského festivalu ptactva – spolupráce s Českou společností ornitologickou (ČSO).
  • 5.10.2003 - slavnostní zahájení výstava Fotografie ptáků střední Moravy (Adolf Goebel) – při příležitosti Evropského festivalu ptactva (trvala do 29.2.2004) v Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově
2004
  • 22.2.2004 byla na výroční schůzi MOS podepsána dohoda o spolupráci MOS a ČSO a dohodnuto, že závěrem roku bude tato spolupráce vyhodnocena a bude zváženo spojení obou organizací
  • Výstava Ptáci na poštovních známkách (Adolf Goebel) – 1.3. až 30.6. 2004, Ornitologická stanice muzea Komenského v Přerově, Výstava soutěžních dětských prací „Ptačí svět“ – 19.4. až 14. květen 2004, Dům děti a mládeže v Olomouci – MOS zajistil pro výstavu fotografie ptáků, ukázky kreseb Jiřího Polčáka. Součástí byl informativní panel MOS a k dispozici byly i propagační materiály MOS, Fotografie hmyzu střední Moravy (Adolf Goebel) – 1.7. až 31.1.2005, Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově.
  • Nečekaně nás navždy opustil RNDr. František Hanák, který řadu let obětavě pracoval v prezidiu MOS a byl i dlouholetým šéfredaktorem časopisu Ptáci kolem nás.
  • 25.9.2004 se v Mikulově setkali zástupci MOS a ČSO. Na základě zhodnocení dosavadní spolupráce se obě reprezentace dohodly, že se obě organizace spojí od 1.1. 2005 s tím, že MOS se stane středomoravskou pobočkou ČSO. Bylo konstatováno, že toto rozhodnutí musí být potvrzeno výroční členskou schůzí MOS formou schválení nových stanov, které budou odrážet všechny potřebné změny.
2005
  • 12.2.2005 se konala výroční členská schůze, která jednomyslně rozhodla o přijetí nových stanov. MOS se na jejich základě rozhodl sdružovat členy České společnosti ornitologické (ČSO) a přijal do svého názvu dovětek – středomoravská pobočka České společnosti ornitologické a upravil znění stanov tak, aby bylo v souladu se stanovami (ČSO), přičemž si zachoval svou kontinuitu a právní subjektivitu. Tento krok se stal významným milníkem v dějinách naší ornitologie, protože fakticky znamenal sjednocení ornitologického hnutí v České republice.
  • Odstupujícímu prezidentu MOS Jiřímu Šafránkovi, který byl jedním z jeho zakladatelů a stál v jeho čele 13 let, byl udělen titul Čestný prezident MOS. Mnohaletou obětavou práci ve funkci jednatele MOS ukončil František Cigánek. Předsedou nového jedenáctičlenného prezidia MOS-SP ČSO byl zvolen Mgr. Petr Rejzek.
  • Hlavním úkolem nového prezidia v roce 2005 je přizpůsobit a rozvíjet aktivity MOS-SP ČSO s ohledem na nové podmínky po sjednocení ornitologického hnutí v České republice.
  • 12.8.2005 – Ministerstvo vnitra ČR zaregistrovalo nové stanovy MOS-SP ČSO.
 
 
 
Nahoru