Ochrana ptactva

Ptáci a města
  Další nebezpečný most pro ptáky v Přerově
  Operace RORÝS
  Víte, čím krmit ptáčky?
  Ochrana fasád před strakapoudy
Letáky a návody
  Zahrada pro ptáky - rok vydání 2008 (2 MB) pdf
  Ptačí budky do každé zahrady - rok vydání 2008 (3 MB)pdf
  Přikrmování - rok vydání 2008 (3,5 MB) pdf
  Každý může pomoci zraněnému opeřenci - rok vydání 2008 (2 MB)pdf
  Plovoucí ostrovy pro rybáky obecné pdf
  Biologická ochrana zemědělských kultur proti hrabošům polním -  1.č., 2.č.
  MOS - Společnost pro ochranu ptactva - 1.část, 2.část
  Ohrožení ptáci střední Moravy -  1.část, 2.část
  Čáp bílý - Ohrožený druh - 1.část, 2.část
  Pomáháme ptákům přežít zimu -  1.část, 2.část
  Budky do naší zahrady - 1.část, 2.část
  Úpravy zahrad pro ptáky - 1.část, 2.část
  Péče o nemocné a raněné ptáky - 1.část, 2.část
Odkazy
  Záchranné stanice v ČR (soubor ve formátu RTF)
  Ptáci a zákon
  Ptačí infocentrum ČSO
 
 

Další nebezpečný most pro ptáky v Přerově

Na přelomu července a srpna došlo nárazem na protihlukovou bariéru nově upravovaného mostu Legií v Přerově k zabití páru ledňáčků, kteří sídlili na Bečvě v Přerově u chemičky Precheza. Celá tato smutná událost byla nejpodrobněji popsána v článku v zářijovém čísle časopise Přerovský chemik. Scan článku si můžete stáhnout níže. Krátkou zmínku o zabitých ledňáčcích naleznete i v časopise Ptačí svět 02/2007 na str. 18. Je samozřejmé, že MOS na situaci spolu s dalšími neprodleně reagoval. Aktuální stav je takový, že Krajský úřad Olomouckého kraje, jako investor stavby mostu i protihlukové stěny, si nechal nacenit demontáž stěny, vypískování svislých pruhů, zpětnou montáž a nyní hledá prostředky k realizaci. Věřme, že úpravy proběhnou co nejrychleji, aby nedocházelo k dalším zbytečným ptačím tragédiím.

Adolf Goebel

mrtví ledňáčci

 
 
 
Nahoru
 
 
 

Operace RORÝS



Operace RORÝS – záchrana hnízdišť!

Užitečná a správná je rekonstrukce sídlištních domů a zateplování jejich zdí. Ale někteří ptáci mohou při stavebně-technických úpravách přicházet o svá hnízdiště, často bez náhrady. Nezřídka také může dojít k zazdívání jejich mláďat, která pak uhynou hlady a chladem. Největšími specialisty na hnízdění ve ventilačních průduchách panelových domů jsou rorýsi. Téměř celá jejich populace hnízdí ve městech, na sídlištích. Není nijak ekonomicky ani technicky náročné zachovat jejich hnízdiště nebo jim zajistit náhradní „bydlení“. Pokud bydlíte v bytovém domě, který čeká rekonstrukce nebo tato již probíhá, moc vás prosíme, jestli můžete bytovému družstvu, stavebnímu úřadu a stavební firmě poskytnout doporučení, jenž najdete zde. Děkujeme za rorýse, kteří bydlí s námi a bez Vaší pomoci se neobejdou. O těchto pozoruhodných ptácích se více dozvíte tady.

 

1. pozorování z našich měst a vesnic – zapojte se

Už se to blíží… Na přelomu dubna a začátkem května se rorýsi vrací na svá hnízdiště, aby tu jako každý rok přivedli na svět malá rorýsčata. Velmi by nám pomohlo, kdybychom od Vás dostali krátkou zprávu, kdy přilétli do Vašeho města či vesnice první rorýsi. Naším cílem je zmonitorovat nejen přílet, ale i současné rozšíření rorýsů v ČR. Napište nám prosím sem: info@mos-cso.cz. Stačí uvést název obce (a její část nebo i název sídliště) a datum, kdy se objevil první zástupce tohoto ptačího druhu. Pokud odhadnete i počet, bude to výtečné. Do předmětu zprávy napište heslo „rorýs“ – půjde o naši prioritu. Jestliže máte i nějakou konkrétní zkušenost s rorýsi, určitě nám také dejte vědět. Děkujeme.

 

 

Rorýs obecný – ten, který žije na obloze

(latinsky Apus apus, slovensky dážďovník obyčajný, anglicky Swift)

„Sríí – sríí – sríí“ se nám při teplých letních večerech ozývá nad hlavou. To když hejno lovících rorýsů rychle proletuje mezi sídlištními domy. Krásná a zajímavá podívaná. Z okna našich výše položených bytů jako bychom je měli na dosah, když se na poslední chvíli vyhýbají domu. Láká je hmyz, který se zdržuje u vyhřátých zdí. Přes den za slunečného počasí loví často spolu s vlaštovkami vysoko na obloze, až ve výšce 1 km nad městy, lesy i horskými hřebeny. Při chladných dnech hledá potravu nad vodními plochami.

Samička se vzhledově neliší od samečka. Ti dva tvoří věrný pár na celý život. Z jihu se vracejí samostatně a setkávají se až na hnízdišti. Hnízdní kolonie rorýsů se téměř výhradně nalézají ve městech i menších obcích (kolem 95 %). Hnízda si staví v nejrůznějších dutinách (ventilační průduchy, římsy pod střechami) panelových i menších obytných domů nebo ve věžích kostelů. Každý rok na stejném místě. Rozpětí srpovitých křídel štíhlých rorýsů je 40 – 44 cm. Celé jejich tělíčko je tmavě hnědé až černé, jen brada je světlejší krémová.

Rorýs obecný je přísně tažný druh. Zimuje v tropických oblastech Afriky jižně od Sahary. K nám se vydává na pouhé 3 měsíce, aby tu vyvedl mladé. Zůstává u nás nejkratší dobu ze všech tažných ptáků.

Hledáme-li dokonalého letce, pak jsme jej našli. Rorýs tráví většinu života ve vzduchu a při aktivním letu dosahuje rychlosti 90 – 200 km/hod. Je nejrychlejší z našich ptáků. Udává se, že mladí rorýsi se po vylétnutí z hnízda celé 2 roky nedotknou země. Ve vzduchu loví potravu, koupou se v dešti, spí a dokonce se na obloze i milují. Po dvou letech si pohlavně dospělí ptáci najdou svého druha či družku a začnou stavět hnízdo z materiálu, který pochytají ve vzduchu (peříčka, stébla, srst).

Hnízdí pouze jednou za rok (hlavně květen - červenec) a nejčastěji snáší 2 - 3 čistě bílá vajíčka, na nichž střídavě sedí oba rodiče (18 – 20 dnů). Za chladných dnů a v noci snůšku zahřívají oba rodiče současně. Protože jsou rorýsi potravně velmi závislí na průběhu počasí, musí při špatném počasí lovit daleko od svých hnízdišť. Naštěstí jsou na to mláďata uzpůsobena. Dokáží vydržet bez potravy až 9 dní, aniž by to narušilo jejich vývoj (krmení do 50 dní). Průměrný rorýsí život je dlouhý 7 let. Nejstarší známý rorýs se dožil 21 let.

Literatura:
Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu (K. Mullarney, L. Svensson, D. Zetterström, P. J. Grant, 1999, překlad 2004)
Ptáci 3/I (Karel Hudec a spol., 1983)
Ptáci – průvodce přírodou (Walter Černý, Karel Drchal, 1990)
Atlas ptáků České a Slovenské republiky (Jan Dungel, Karel Hudec, 2001)

 

Ochrana rorýse obecného

Jedná se o zvláště chráněný druh živočicha. Kategorie: ohrožený. Dále citace ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., § 50): „Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. … Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.“ Za porušení zákona ukládá orgán ochrany přírody v odůvodněných případech pokutu až 1 milion Kč. Cílem této kampaně je ochránit rorýse a zároveň vyjít vstříc stavebním úpravám domů, které činí naše bydlení lepším. Informace pro bytová družstva, stavební firmy a stavební úřady, které tomu mohou pomoci, naleznete zde (ke stažení leták ve Wordu, možno volně tisknout).

SOUTĚŽ o nejpozoruhodnější snímek rorýse

Výherkyní se stala paní Simona Jemelková z Olomouce, která za 1. místo obdržela nově vydaný a rozšířený atlas Naši ptáci (dříve Z ptačí říše). Gratulujeme! Na obrázku je rorýs, kterého zachránila a pomohla mu vrátit se zpátky na nebe.

rorýs

Určitě si přečtěte:

Výsledky 2007PDF

Výsledky 2007 - tabulkaPDF

Jak jsme začínali PDF

Akce v plném proudu PDF

Výsledky 2006 doc

Praktická ochrana doc


Internetové odkazy:

Rorýs ptákem roku 2004 (ČSO)
http://www.birdlife.cz/index.php?a=cat.119

Ochrana rorýsů ve Skotsku (v angličtině)
http://www.concernforswifts.com

Další zajímavosti o rorýsích (a hlas)
http://www.rozhlas.cz/hlas/svistouni/_zprava/36061

Budky pro rorýse (ČSO)
http://www.cso.cz/index.php?ID=1551

Kresby pro tuto kampaň vytvořil a věnoval Václav Plšek, člen MOS smp ČSO. Děkujeme!

 
 
 
Nahoru
 
 
 

Víte, čím krmit ptáčky?

Máme doma krmítko?
Nádherně zbarvené listí ze stromů již opadalo a pohled na teploměr nám s jistotou říká, že se neodvratně blíží zima. Pro někoho může být zdrojem radosti, jinému může přinést strádání. Mezi ty strádající patří i naši opeření přátelé, kteří nás zejména na jaře těšili svým zpěvem, a kteří v chladném zimním období potřebují naši pomoc. Nabízíme vám proto několik rad a základních pravidel, jak krmit naše přezimující ptactvo: Především je zásadně krmíme kvalitní potravou. Rozhodně by to tedy neměl být způsob jak se zbavit kuchyňských zbytků nebo plesnivějícího chleba. Krmítko může být jakéhokoliv tvaru a velikosti, z plastů, plechové nebo klasické dřevěné, dbáme pouze na to, aby vletový otvor neměl ostré hrany, případně trčící hroty hřebíků. Stříšku zhotovíme dostatečně velkou, abychom potravu chránili před sněhem a deštěm.
Krmítko samotné umísťujeme na volném prostranství alespoň 1,5 m nad zemí, nejlépe 3-4 m od nejbližších keřů a stromů, čímž znemožníme lov toulavým kočkám, které se v místech zvýšeného výskytu ptáků rády zdržují.

Čím krmit?
Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, kousky masa, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Vhodné je použít tzv. zadinu, tj. semena plevelů a trav, která zůstávají po vymlácení obilí a kterou snadno seženeme v každém statku či zemědělském družstvu. Můžeme rovněž zakoupit přímo speciální směs určenou pro zimní přikrmování ptáků.

Protože jsou však i ptáci vybíraví a nemusí vzít zavděk úplně vším, co jim nabídnete, předkládáme vám jídelníček nejčastějších zimních hostů na krmítku:

Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy, vrabci a hrdličky zahradní určitě nepohrdnou pšenicí, ovsem nebo strouhanou houskou. Pro zvonky, pěnkavy a strnady je nejvhodnější již zmíněná zadina.

Tuková směs - hmyzožravým ptákům jako jsou šoupálci, mlynaříci, střízlíci nebo králíčci se nejvíce zavděčíme tzv. tukovým žírem, který se skládá z hovězího nebo skopového loje, drcených slunečnicových semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Vše smícháme s rozpuštěným (nikoli přepáleným!) lojem a do této směsi máčíme jehličnaté větvičky, případně směs vyléváme do kelímků nebo květináčů, v jejichž dně provlečeme drát s dřívkem a podobně jako zvoneček zavěsíme na vyhlédnuté místo.

Je pochopitelné, že čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete, tím více druhů vás bude navštěvovat a takové vkusně zhotovené krmítko se štěbetajícími ptáky, je nejen vhodným doplňkem zimní zahrady, ale i příjemným oživením šedivých městských balkónů.

Adolf Goebel

 
 
 
Nahoru
 
 
 

Zateplení budov ničí strakapoudi

V posledních letech zaznamenávají ornitologové stížnosti obyvatel panelových domů na strakapoudy, kteří vyklovávají díry do zateplení venkovních stěn.

Ani odborníci se zatím neshodli na důvodu, proč strakapoudi vyklovávají díry do polystyrénového zateplení domů. Pravděpodobně zde hledají larvy hmyzu, protože jim polystyrén připomíná trouchnivý kmen stromu. Často vyklovávají tak velké dutiny, že v nich na jaře zahnízdí vrabci nebo rorýsi. Stává se dokonce, že i po opravě děr montážní pěnou a přetřením novým nátěrem vyklovali strakapoudi nové díry na tomtéž místě.

K odplašení strakapoudů doporučují ornitologové namalovat na fasádu siluety dravců nebo sov. Jde však o novou metodu, kterou nyní zkouší členové Moravského ornitologického spolku v Přerově, a proto je bez záruky. První takto ošetřená stěna je v Přerově na nám. Fr. Raše. Stejné řešení doporučili ornitologové i u dalšího domu v Přerově na ul. B. Němce 13-15. Obyvatelé tohoto domu však zavěsili siluety na dráty před fasádu. Oba pokusy jsou zatím úspěšné - strakapoudi se přesunuli na sousední domy, které zatím nejsou opatřeny siluetami.

Ornitologové se však domnívají, že celou situaci by měly řešit především stavební úřady, které by neměly povolovat zateplování budov technologií, která neodolá zobákům strakapoudů.

Jiří Šafránek

 
 
 
Nahoru