Podzimní hosté mělčin

Celý podzim je ve znamení tahu ptáků do zimovišť. Jednou ze skupin ptáků, se kterou se můžeme v tomto období poměrně běžně setkávat, jsou jespáci. Nejčastěji uvidíme hejnka jespáka obecného (Calidris alpina) a jespáka bojovného (Philomachus pugnax).

Jespák obecný je velký asi jako špaček a má delší, mírně zahnutý zobák. Ve svatebním šatě má rezavě hnědá záda s černohnědými skvrnami a černé břicho. Z tohoto výrazného zbarvení se v současnosti setkáme pouze s náznaky, protože ptáci jsou již v přechodném šatě, který přechází do prostého šatu, který je na zádech nevýrazně šedohnědý a na břiše bílý.

Jespák bojovný je výrazně větší. Dosahuje asi velikosti kosa a má i delší nohy. Zobák je v poměru k hlavě kratší než u předchozího druhu a je rovný. Samci jsou výrazně větší než samice a ve svatebním šatě je není možné zaměnit s žádným jiným druhem. Mají pestrý vztyčitelný límec a při uších dvě chocholky. Vybarvení je natolik individuální, že svého času byla vypsána vysoká finanční prémie pro toho, kdo předloží dva zcela stejně vybarvené jespáky bojovné ve svatebním šatě. Autoři této svérázné soutěže, která stála spoustu jespáků život, již dávno nežijí a prémie se svého vyplacení těžko kdy dočká. V prostém šatě, ve kterém je můžeme pozorovat nyní, si jsou jespáci bojovní vzájemně hodně podobní. Záda jsou nahnědlá, s tmavými skvrnami, břicho je bílé s šedavými skvrnami.

Pokud zastihneme oba druhy jespáků někde na mělčině, jsou velmi aktivní a stále pobíhají a vybírají z bahna různé živočichy. Často jsou doprovázeni dalšími druhy bahňáků, jako jsou čejky, kulící, vodouši nebo bekasíny. Podmínky pro pozorování všech těchto druhů se budou zlepšovat s nižšími stavy vody v rybnících, které se budou pozvolna připravovat na předvánoční výlovy.

Text a fotografie: Adolf Goebel

Úspěšné vyhnízdění včelojeda lesního na Přerovsku

Včelojed lesní určitě nepatří k všeobecně známým druhům ptáků. Je to dáno jak tím, že u nás hnízdí relativně skrytě a v nepříliš vysokém počtu, tak tím, že ho pozorovatelé zcela automaticky považují za běžně se objevující káni lesní, které je skutečně hodně podobný zbarvením i velikostí. Podobně jako káně lesní se také včelojed lesní objevuje jak ve světlé, tak i v tmavé formě. Je však útlejší, má tvar hlavy připomínající holuba a v dospělosti výrazně žluté oči. V letu je hlava vysunuta dopředu, ocas je delší se třemi výraznými tmavými pruhy.

Hlavní složku jeho potravy tvoří vosy a jejich larvy, které vyhrabává ze země i s hnízdy. Mimo to se živí také jinými druhy hmyzu a drobnými obratlovci. Je přísně tažný, na zimu odlétá v srpnu až záři do tropických oblastí Afriky. Zpět se vrací v dubnu. Za příznivých podmínek pár odchová jedno až dvě mláďata. Pokud převládá chladnější počasí, které nepřeje výskytu vos, stává se, že se mnoho párů o hnízdění vůbec nepokusí.

Velkou radost v minulých dnech udělal ornitologům z Moravského ornitologického spolku objev dosud neznámého hnízda na Přerovsku, v jehož blízkosti se stále objevují dva nedospělí, ale již soběstační včelojedi lesní. Hnízdění včelojedů je známkou, že okolní biotop je z ekologického hlediska v řadě ohledů vyvážený. Navíc je v jeho okolí dobrá potravní nabídka i podmínky pro hnízdění v příštích letech. To je velmi důležité, protože včelojed lesní je zařazen mezi silně ohrožené a zákonem zvláště chráněné druhy.

Text a fotografie: Adolf Goebel

První z tradičních podzimních exkurzí Moravského ornitologického spolku pro veřejnost se skutečně vydařila. Chladné ráno se rychle proměnilo v krásný slunečný den. Bezvětří a tím i klidná hladina tovačovských rybníků byla pro pozorování vodních ptáků přímo ideální. Bezvětří je také nezbytnou podmínkou úspěšného odchytu ptáků pro případné kroužkování. I malý pohyb sítě totiž způsobí, že ji ptáci zaregistrují a úspěšně se jí vyhnou.

Účast na exkurzi si v rámci své výpravy do Tovačova nenechali ujít ani organizovaní turisté a tak se na trasu po hrázích vydalo celkem 39 účastníků. Ornitologové zaregistrovali kolem čtyřiceti druhů ptáků a mezi nimi i opravdové vzácnosti, které bývají k vidění jen v období tahu. Lov ryb předváděli dokonce dva orlovci říční. Tito dravci s rozpětím křídel až 170 cm se dokáží udržet ve vzduchu na místě tak, jak to známe u poštolek. Jakmile spatří rybu, vrhnou se do vody a v pařátech vynesou úlovek, za který by se rozhodně žádný rybář stydět nemusel. Další raritou byl kvakoš noční, malý druh volavky s převážně noční aktivitou.

Odchyt umožnil prohlídku ptáků pěkně zblízka. Mimo připomínky města, kosa černého, byli k vidění brhlík lesní a červenka obecná. Nejvíce obdivu bezesporu sklidil mladý ledňáček říční. A jaká byla nejčastější otázka? No přece: „Kdy příště?“. Brzy. Všichni je mohou těšit na další setkání již 2. října u příležitosti Celosvětového festivalu ptactva.

Text a fotografie: Adolf Goebel

Ať chceme nebo ne, léto se chýlí ke konci a brzy již naplno předá svou vládu podzimu. Jednou z neklamných známek této změny je migrace ptáků. Řada druhů nás již opustila, jiné se naopak na našem území objevují při svém tahu na jih.

Tato doba je ideální k pozorování ptáků ze skupiny bahňáků, tedy čejek chocholatých, bekasin otavních a mnoha druhů vodoušů, jespáků a kulíků, vzácně i kolih velkých. Pravidelně se objevují také elegantní volavky bílé a rybáci, kteří jsou skutečnými mistry vzdušné akrobacie. Naskýtá se tak skvělá příležitost k ojedinělým pozorováním a nezapomenutelným zážitkům.

Jako každoročně, i letos připravil Moravský ornitologický spolek pro období ptačích tahů několik exkurzí pro veřejnost. První z nich proběhne v sobotu 4. září na Tovačovských rybnících a povede ji Jiří Polčák. Plánuje se i ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Sraz účastníků je v 7:30 hod u sádek v Tovačově. Z přerovského autobusového nádraží odjíždí linkový autobus do Tovačova z nástupiště č. 13 v 6:50 hod, spoj z Olomouce odjíždí v 6:35 z tamního autobusového nádraží. V případě špatného počasí se exkurze nekoná

Adolf Goebel

Členové Moravského ornitologického spolku nedoporučují Městu Přerov realizovat vítězný návrh Tyršova mostu. Navržená konstrukce je podle ornitologů nebezpečná pro letící vodní ptáky. Nad mostem se má totiž vztyčit oblouk, který bude spojen s tělesem mostu lany. Tato konstrukce bude překážkou pro táhnoucí ptáky a za špatné viditelnosti zde bude docházet k jejich zraňování a úhynu.

Ornitologové ve svém vyjádření doslova uvádějí: Projektovaný most bude stát jen několik desítek metrů od soutoku řeky Bečvy a mlýnského náhonu Strhance. Je všeobecně známo, že jde o místo, kde vodní hladina zamrzá pouze výjimečně za největších mrazů. Toto místo proto využívají každou zimu vodní ptáci k zimování. Každoročně se zde zdržuje až 150 ex. kachen březňaček, několik lysek černých a labutí velkých, potápky malé, poláci chocholatí a velcí, hvízdáci euroasijští, rackové chechtaví i bouřní a ledňáčci říční. Z našeho pohledu jde tedy o významné zimoviště vodních ptáků.

Mosty nad vodními toky jsou nepřirozenou překážkou pro ptáky létající nízko nad řekou, přistávající a vzlétající z vodní hladiny. Za nepříznivých světelných (před svítáním a při soumraku) a klimatických (za mlhy) podmínek pak dochází k úhynu vodních ptáků nárazem na mostní konstrukce. Riziko nárazu se zvyšuje při použití tenkých nosných konstrukcí a lan, které se tyčí nad tělesem mostu.

Z výše uvedených důvodů Vám nedoporučujeme realizovat vítězný návrh Tyršova mostu. Jde totiž o variantu, která je nejvíce riziková z pohledu ochrany volně žijícího vodního ptactva.

V této souvislosti považujeme za nutné připomenout, že investor je povinen dle § 5, odst. 3 zákona 114/1992 Sb. - postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému zraňování a úhynu živočichů, kterému lze zabránit technicky dostupnými prostředky.

Jiří Šafránek

Adolf Goebel

O autorovi:

*18.3.1954 v Opavě. Od dětství ho přitahovala zoologie, nad kterou později zvítězila chemie, kterou vystudoval na VŠCHT v Praze (1978 - Ing.) a Univerzitě v Pardubicích (2000 - Ph.D.) a která je jeho povoláním. Příroda, především terénní ornitologie, však zůstala trvalou láskou. Je dlouholetým členem Moravského ornitologického spolku. V roce 2002 se vybavil běžnou amatérskou videokamerou a začal svá pozorování filmovat. Protože tato kamera dokáže pracovat i jako fotoaparát, vznikla také řada fotografií.

O výstavě:

Vystavené fotografie byly pořízeny v období od dubna 2002 do srpna 2003 výhradně na území Olomouckého a Zlínského kraje. Ve scénáři výstavy je jich zakomponováno 124 a přibližují 78 druhů ptáků. Protože výstava je určena pro nejširší veřejnost, je u všech fotografií uvedeno o jaký druh se jedná a je zařazena i celá řada vysvětlujících textů. Fotografie jsou uspořádány do několika volně propojených celků:

V úvodním jsou mapy nejdůležitějších středomoravských lokalit (Tovačov, Záhlinice, Hostýnské vrchy) a záběry přibližující některé tamní biotopy.

Další blok orientačně ilustruje rozdíly vybarvení samců a samic i vývoj šatu mláďat, mladých ptáků a rozdíly ve svatebním a prostém šatě. Vystaveny jsou i fotografie dvou částečných albínů (kos černý a kachna divoká), jejichž výskyt je několik let monitorován přímo v Přerově.

Třetí blok ilustruje hnízdění a péči o mláďata. Samostatný blok je věnován raritám (např. jarní výskyt jespáka rezavého ve svatebním šatě, husice egyptské..) a dokumentaci ojedinělých výskytů některých dalších druhů.

Největší prostor zabírají bloky Ptáci vod a jejich okolí a Ptáci lesů, polí, luk, hor a měst.

Zahájení výstavy proběhne jako akce Evropského festivalu ptactva 2003 v neděli 5.10.2003 v 10.00 hod v Moravské ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově (Bezručova ulice).

Výstava potrvá do 28. února 2004 a bude přístupna společně s expozicí Moravské ornitologické stanice ve všední dny (mimo pondělí!) od 8.00 do 16,00, v sobotu a neděli od 9,00 do 17,00 hod.

------------------------------------------------------

Aktuální seznam míst konání akcí v rámci letošního Evropského festivalu ptactva naleznete na internetových stránkách MOS: www.iweb.cz/mos nebo na stránkách ČSO: www.birdlife.cz.

Jiří Šafránek

Evropský festival ptactva a v jeho rámci organizované ornitologické exkurze, které jsou neodmyslitelně spojeny s pozorováním ptáků, ukázkami odchytu a kroužkování a populárními přednáškami o životě jednotlivých ptačích druhů, si za posledních deset let své existence získali neobyčejnou oblibu u té nejširší veřejnosti. Vezmeme-li v úvahu, že je to jedinečná příležitost k setkání s přáteli a přírodou a možná i k navázání nových známostí a získání nových poznatků, není divu, že se například jen v loňském roce těchto mezinárodních oslav ptactva zúčastnilo téměř 37 tisíc lidí na 662 akcích ve 31 evropských státech.

Evropské i světové festivaly ptactva (European/World Birdwatch) organizuje již od roku 1994 BirdLife International - mezinárodní sdružení dobrovolných organizací na ochranu ptactva. Letošní Evropský festival ptactva je v České republice organizován za spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO - partner BirdLife v ČR) a Moravského ornitologického spolku (MOS). Přijďte i Vy na některou z těchto podzimních ornitologických exkurzí či přednášek a vezměte s sebou i svou rodinu a známé.

Aktuální seznam míst konání akcí v rámci letošního Evropského festivalu ptactva naleznete na internetových stránkách MOS: www.iweb.cz/mos nebo na stránkách ČSO: www.birdlife.cz. Jakékoliv další informace Vám rádi poskytneme na adrese: MOS, P.O.Box 65, Čapky Drahlovského 3, 751 52 Přerov 1 nebo na telefonním čísle: 581 203 150 či na e-mailové adrese: mosprerov@atlas.cz.

Michal Vinkler

Nové besídkové krmítko najdete od minulého týdna na hlavní trase v největším přerovském parku Michalov a to v blízkosti hudebního altánu. Krmítko by mělo zatraktivnit městský park pro návštěvníky především v zimním období, kdy už nebude k procházkám v parku lákat květena. Instalaci krmítka inicioval Moravský ornitologický spolek. Ten také pracovníkům odboru životního prostředí městského úřadu Přerov, který výrobu a instalaci krmítka zajistil a zaplatil, předložil několik fotografií a nákresů dobových altánových krmítek. Podle informací prezidenta Moravského ornitologického spolku Jiřího Šafránka v minulosti v parku krmítko bývalo.

Výroba krmítka přišla město na 24 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že krmítko, byť vyrobené podle dobových dokumentů, má poněkud modernější vzhled, není jeho umístění v blízkosti hudebního altánu definitivní. Až čas ukáže, zda nebude vhodnější krmítko přesunout do jiného prostoru v areálu parku.

-mos-

Po přečtení nadpisu jistě část čtenářů očekává návštěvu u chovatele exotického ptactva, ale věřím, že se ozve i někdo, kdo doma zvolá: "Vidíš, smáli jste se mi a tady o tom píší". Rok co rok se touto dobou objevují hlášení o pozorování kolibříka sajícího v letu nektar z květů na zahrádce, za oknem, na louce…..Kdybychom byli někde na vhodném místě ve střední nebo jižní Americe, nebylo by to nic divného, ale u nás, kde nemáme kolibříky ani v ZOO?

Vysvětlení je však prosté. Nejde vůbec o ptáka, ale o motýla dlouhozobku svízelovou (Macroglossum stellatarum) patřící k lišajům, kteří jsou na rozdíl od ní vesměs aktivní jen v noci. Protože má velmi dlouhý sosák, vůbec neusedá na květy jako jiní motýli, ale v letu zasune sosák přímo do květu až k nektaru. Velmi rychlými pohyby křídel se přitom dokáže udržet na místě ve vzduchu jako miniaturní vrtulník. Jindy zase celý květ obtančí a svůj sosák stále přemisťuje na další místa, kde neomylně najde novou porci sladké šťávy. K dokonalému zmatení nezasvěceného pozorovatele pak přispěje vzhled zadečku, který je nezvykle tvarovaný a vybarvený, takže jen dokreslí iluzi kolibříka vířícího vzduchem.

Pokud na tohoto tvorečka někde narazíte, zastavte se na chvilku a jen tak se dívejte. Určitě to stojí zato.

Adolf Goebel

Příloha: Foto dlouhozobka svízelová, autor Adolf Goebel

Přerovští ornitologové zaznamenávají zvýšený zájem veřejnosti o pomoc nalezeným mláďatům ptáků. Především jde o mladé poštolky, které předčasně opustily svá hnízda. Ve městech totiž hnízdí tito ptáci v nejrůznějších skulinách, větracích otvorech a na okapních svodech. Většina těchto míst není vhodná k hnízdění a dorůstající mláďata se tam často nevejdou a vypadnou na ulici. Zde je nacházejí lidé, kteří je odnášejí, nebo volají do Ekocentra Moravského ornitologického spolku v Přerově. V případě, že nejde mládě vrátit do původního hnízda, nakrmí je a odešlou do stanice pro hendikepované živočichy v ZOO Olomouc.

Nejlepším řešením záchrany nalezených mláďat je navrácení do původního hnízda nebo alespoň poblíž něj na vyvýšené místo. Mláďata poštolek se často hlasitě ozývají a dospělí ptáci je dokrmí i mimo hnízdo na blízkém balkóně, střeše nebo stromě. Není tedy nutné je odnášet z místa nálezu, protože k jejich záchraně stačí když se umístí na bezpečné místo, kde je najdou jejich ptačí rodiče.

Většina lidmi nalezených mláďat je jen zdánlivě opuštěná. Jejích rodiče jsou někde na blízku a čekají, až lidé odejdou, aby si mládě nakrmili a odvedli do bezpečí. Pokud si nejste jistí, zda je mládě opuštěné, přeneste je na bezpečné místo v okolí nálezu a zpovzdálí sledujte, zda se o něj dospělí ptáci postarají. O svém nálezu informujte členy Moravského ornitologického spolku v Přerově na tel.: 581 203 150.

Jiří Šafránek

Břehule říční je drobný vlaštovkovitý pták hnízdící v zemních norách pískoven a v kolmých hlinitých stěnách břehu řek. V jedné stěně může hnízdit i několik set párů. Často si ji lidé pletou s dobře známou jiřičkou, ale na rozdíl od ní je zbarvená převážně hnědě a přes světlá prsa má hnědý pruh. Živí se pouze létajícím hmyzem, který loví v letu nad vodní hladinou řek, rybníků a vodních nádrží.

Vzhledem k jejím speciálním nárokům na hnízdiště je poměrně vzácná a také chráněná. Na střední Moravě hnízdí pouze v několika pískovnách. Nyní se však podařilo ornitologům objevit její hnízdiště i na popílkovišti přerovské teplárny. V kolmých stěnách usazeného popílku zde hnízdí asi 150 párů břehulí. I přesto že nejde o přírodní materiál, tak si v něm vyhrabaly hnízdní nory a vychovávají zde svá mláďata.

Členové Moravského ornitologického spolku evidují na střední Moravě několik hnízdišť břehulí říčních. Všechna jsou chráněna zákonem na ochranu přírody a krajiny a proto o nich informovali příslušné orgány ochrany přírody. Jakákoliv rušivá činnost je v místech, kde hnízdí chráněný druh zakázána. Výjimku může vydat pouze krajský úřad.

V příloze foto:
Hnízdiště břehulí říčních v popílku

Jiří Šafránek

Vlha pestrá je považována ornitology za jednoho z nejvzácnějších ptáků ČR. Jde o teplomilný druh živící se velkým létajícím hmyzem - motýly, vážkami, vosami a brouky. Hnízdí v norách, které si vyhrabává v opuštěných pískovnách a hlinících.

Několik párů vlh pestrých se však již v loňském roce usadilo i na Přerovsku. Jejich rozšíření do této oblasti spojují ornitologové se zvýšeným výskytem jejich přirozené potravy - velkými druhy hmyzu v nížinách střední Moravy. Vlhy se již v minulém století na Přerovsku vyskytovaly. V roce 1956 bylo zjištěno hnízdění u Rokytnice a Líšné, pravděpodobně hnízdily i u Čekyně a v letech 1964 a 1965 hnízdily až 3 páry v pískovně u Domaželic.

I přesto, že členové Moravského ornitologického spolku zaregistrovali koncem jara tři hnízdiště vlh pestrých v okolí Přerova, obsazené zůstalo pouze jedno. Zahnízdil zde jediný pár, který v této době intenzivně krmí mláďata. Vlhy obvykle vyvádí koncem července 2 - 3 mláďata. Ornitologové však předpokládají, že některá další hnízdiště vlh pestrých se jim nepodařilo objevit a že jich hnízdí na střední Moravě víc. Pokud na ně někde narazíte, nerušte je a neprodleně informujte o jejich výskytu členy Moravského ornitologického spolku v Přerově (tel.: 581 203 150).

V příloze foto: Vlha pestrá. Foto: Adolf Goebel

Jiří Šafránek

Vlha pestrá je jedním z nejvzácnějších ptáků, kteří žijí na několika málo místech v České republice. Jde o teplomilný druh živící se velkým létajícím hmyzem - motýly, vážkami, vosami a brouky. Hnízdí v norách, které si vyhrabává v opuštěných pískovnách a hlinících převážně na jižní Moravě. Několik párů vlh pestrých se však již v loňském roce usadilo i na Přerovsku. Jejich rozšíření do této oblasti spojují ornitologové s postupným oteplováním a především se zvýšeným výskytem jejich přirozené potravy - velkými druhy hmyzu v nížinách střední Moravy. Vlhy se již v minulém století na Přerovsku vyskytovaly. V roce 1956 bylo zjištěno hnízdění u Rokytnice a Líšné, pravděpodobně hnízdily i u Čekyně a v letech 1964 a 1965 hnízdily až 3 páry v pískovně u Domaželic.

Členové Moravského ornitologického spolku již letos zaregistrovali tří hnízdiště vlh pestrých v okolí Přerova. Je však pravděpodobné, že jich bude i více. I přesto, že jsou vlhy zbarveny velmi výrazně od bílé přes žlutou, modrou, kaštanovou až po černou a často vysedávají na vyvýšených místech - suchých větvích a drátech el. vedení, žijí skrytě a nenápadně na odlehlých místech, kde nejsou nikým rušeny. Všechna místa jejich výskytu podléhají přísné ochraně a pokud na ně někde narazíte, nerušte je a informujte o jejich výskytu členy Moravského ornitologického spolku v Přerově (tel.: 581 203 150).

Foto: Jiří Dvorský - Nory vlh pestrých v pískovně na Přerovsku

Jiří Šafránek

Již několik dní se v Tovačově u Hradeckého rybníka zdržuje velmi vzácný bahňák - jespák rezavý (Calidris canutus). V České republice byl za posledních 150 let pozorován na jarním tahu pouze čtyřikrát. Na střední Moravě jde o první pozorování v historii.

Jespák rezavý hnízdí v severním Grónsku na Špicberkách a na Novosibiřských ostrovech. Na svá zimoviště, která leží na západních březích Afriky, táhnou výhradně nad mořem a při mořských pobřežích. Proto jsou jejich zálety do vnitrozemí velmi vzácné. Na tahu se nikde nezdrží dlouho a díky kroužkování bylo dokonce zjištěno, že dokáží uletět za 6 dní až 5600 km. Přesto to jsou velmi nenápadní a drobní ptáci. Zbarveni jsou převážně hnědě až hnědočerně a pouze samci mají ve svatebním šatě výrazné rudohnědé zbarvení na krku a voleti. Váží pouze kolem 150 g a velikostí se blíží hrdličce.

Foto: Ing. Adolf Goebel Ph.D.

Jiří Šafránek

Moravský ornitologický spolek pořádá ornitologickou exkurzi na Hostýnské vrchy v sobotu 10. 5. 2003.
Sraz je v 8.oo hod. na Tesáku.
Z Přerova odjíždí autobus v 7.oo hod. z nástupiště č. 18.
Vedoucím exkurze je Jiří Polčák

Jiří Šafránek

Mykologický klub Muzea Komenského v Přerově pořádá přednášku Jiřího Polčáka "Jarní houby" s ukázkou hub, které v současné době rostou.
Uskuteční se v pondělí 12. 5. 2003 v 17.oo hod. v Korvínském sále na Horním náměstí v Přerově.

Jiří Šafránek

V sobotu 3. května pořádal Moravský ornitologický spolek ornitologickou exkurzi za ptáky Tovačovských rybníků. Již od pátku 2. května prováděli ornitologové odchyt ptáků a netopýrů, takže bylo na co se dívat. Ornitologové chytili do speciálních sítí 114 ptáků a dva netopýry. Nejcennějším úlovkem byli tři slavíci, čtyři ledňáčci a pěnice slavíková.

Přímo na rybnících pak pozorovali několik velmi vzácných druhů, z dravců - luňáka hnědého a červeného, z kachen pár morčáka prostředního a zrzohlávku rudozobou, racka černohlavého a z bahňáků jespáka rezavého. Vedoucím exkurze byl zkušený ornitolog Jiří Polčák z Přerova.

Foto: Ing. Adolf Goebel Ph.D.

Jiří Šafránek

Moravský ornitologický spolek pořádá v sobotu 3. května ornitologickou exkurzi za ptáky Tovačovských rybníků. Již od 2. 5. 2003 bude probíhat večerní odchyt ptáků a netopýrů.

Sraz účastníků je ráno v 7.30 hod. u sádek Hradeckého rybníka. Zájemci se mohou dopravit do Tovačova i autobusy z Přerova a z Olomouce. Z Přerova odjíždí autobus v 6.50 hodin z nástupiště č. 13.

Účastníci se mohou těšit nejen na pozorování protahujících severských kachen - morčáků, hoholů, hvízdáků ale i na naše tažné ptáky - čejky, špačky, rehky, čápy, budníčky a zvonohlíky. Součástí exkurze bude za příznivého počasí i ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vedoucím exkurze je zkušený ornitolog Jiří Polčák z Přerova.

Jiří Šafránek

"Návrat tažných ptáků" je společný projekt Českého rozhlasu a Moravského ornitologického spolku, který spočívá ve sledování míst a dat příletů našich tažných ptáků.

Všechna zjištěná data jsou okamžitě zveřejňována na internetu na stránkách projektu: www.rozhlas.cz/navrat.

Pořadí prvních pozorování nejznámějších druhů ptáků je následující:
druh datum pozorovatel lokalita (kraj)
skřivan polní - 20. 02. 2003, M. Olbert, Rozstání (Jihomoravský kraj)
čejka chocholatá - 26. 02. 03, Václav Zíka, Předslav (Plzeňský kraj)
špaček obecný - 27 02 03, M. Olbert, Blansko (Jihomoravský kraj)
čáp bílý - 6. 3. 03, Karolína Tláskalová, Zbiroh (Plzeňský kraj)
konipas bílý - 7. 03. 03, M. Olbert, Blansko (Jihomoravský kraj)
drozd zpěvný - 9. 03. 03, M. Olbert, Blansko (Jihomoravský kraj)
rehek domácí - 13. 3. 03, Olbert, Blansko (Jihomoravský kraj)
budníček menší - 22. 3. 2003, Šimon Dittrich, Praha 8 - Kobylisy
vlaštovka obecná - 23. 3. 2003, M. Votava, Hvožďany u Bechyně (Jihočeský kraj)
pochop rákosní - 27. 3. 2003, M. Foltýn, Nová Ves u Pohořelic (Jihomor. kraj)
zvonohlík zahradní - 28. 3. 2003, Šafránek Jiří, Přerov (Olomoucký kraj)
pěnice černohlavá - 30. 3. 2003, M. Olbert, Blansko - Žížlavice
dudek chocholatý - 30. 3. 2003, T.Skříček, Brno - ČOV Modřice
čáp černý - 31. 03. 2003, Pospíšil, Rapotín (Olomoucký kraj)
budníček větší - 31. 03. 2003, Martin Černý, Praha - park Vítkov
krutihlav obecný - 12. 04. 2003, Skříček T., Kyjov (Jihomoravský kraj)
konipas luční - 13. 04. 2003, Jaroslav Zámečník, Lýsecký rybník (Olom. kraj)
jiřička obecná - 13. 04. 2003, Jaroslav Zámečník, Lýsecký rybník (Olom. kraj)
- " - - 13. 04. 2003, Milan Holoubek, Slavkov u Brna (Jihomor. kraj)
rehek zahradní - 14. 04. 2003, M+R Olbert, Blansko - Žížlavice (Jihomor. kraj)

V nejbližších dnech očekávají ornitologové přílet následujících druhů:
kukačka obecná - 14. - 20. 4. (doba příletu v loňském roce - 2002)
hrdlička divoká - 19. - 26. 4.
lejsek bělokrký - 19. - 25. 4.
lejsek černohlavý - 20. - 30. 4.
lejsek šedý - 21. 4. - 5. 5
rákosník zpěvný - 26. 4.
rorýs obecný - 27. - 30. 4.
křepelka polní - 1. - 5. 5.
sedmihlásek hajní - 2. - 5. 5.
žluva hajní - 5. 5.

Do projektu se můžete zapojit i vy. Pokud zaznamenáte přílet některého z tažných druhů ve svém okolí, můžete zveřejnit své pozorování pomocí dotazníku na zmíněných internetových stránkách a tím se stát spolutvůrcem projektu "Návrat tažných ptáků". Svá pozorování můžete zasílat i na adresu Moravského ornitologického spolku, Č. Drahlovského 3, 750 51 Přerov 1.

Jiří Šafránek

Ornitologická exkurze na Tovačovské rybníky - 5. 4. 2003

Celkem bylo pozorováno 67 druhů ptáků a akce se zúčastnilo 32 zájemců z řad veřejnosti.

Pozorovány byly vlaštovky, pěnice černohlavé a krutihlav obecný. Ze severských druhů husy běločelé, hvízdáci euroasijští, hoholi severní a dva orlovci říční. Po celý den protahovaly malé skupinky havranů polních. Z bahňáků byli pozorováni kulík říční, pisík obecný a sluka lesní.

Další exkurze MOS se uskuteční v sobotu 3. 5. 2003 opět na Tovačovské rybníky, již od 2. 5. 2003 bude probíhat večerní odchyt ptáků a netopýrů.

PS:
Zatímco ZOO Praha dává dnes vstup zdarma těm, co mají ptačí příjmení, my jsme bratrům Červenkovým chytili červenku a vyfotografovali je s ní (foto v příloze). Jarka Kačírková na kačerovi netrvala, takže jsme asi vyhověli všem držitelům ptačích příjmení.
Foto Adolf Goebel

Jiří Polčák

S přicházejícím jarem se nám začali vracet ze zimovišť naši tažní ptáci. Jako první se samozřejmě objevili skřivani, špačci a čejky. V těchto dnech se již takřka obden někde objeví další navrátilci. Ornitologové již zaznamenali přílet konipasů bílých i horských, holubů hřivnáčů, rehků domácích, čápů bílých i černých, bramborníčků, budníčků menších, kulíků, vodoušů a zvonohlíků zahradních.

Pokud se chcete dozvědět, kteří ptáci již přiletěli, stačí když budete sledovat společný projekt Českého rozhlasu a Moravského ornitologického spolku "Návrat tažných ptáků". Ornitologové pravidelně informují o příletu nových druhů v pořadech Českého rozhlasu Meteor a Dobré jitro. Všechna pozorování pak zveřejňují na internetových stránkách projektu na adrese: www.rozhlas.cz/navrat.

Do projektu se můžete zapojit i vy. Pokud jste zaznamenali přílet některého z tažných druhů ve svém okolí, můžete zveřejnit své pozorování na zmíněných internetových stránkách a tím se stát spolutvůrcem projektu "Návrat tažných ptáků". Svá pozorování můžete zasílat i na adresu Moravského ornitologického spolku, Č Drahlovského 3, 750 51 Přerov 1.

Jiří Šafránek

Moravský ornitologický spolek pořádá v sobotu 5. dubna u příležitost Dne ptactva (1. dubna) první letošní ornitologickou exkurzi za ptáky Tovačovských rybníků. Sraz účastníků je ráno v 7.30 hod. u sádek Hradeckého rybníka. Zájemci se mohou dopravit do Tovačova i autobusy z Přerova a z Olomouce. Z Přerova odjíždí autobus v 6.50 hodin z nástupiště č. 13.

Účastníci se mohou těšit nejen na pozorování protahujících severských kachen - morčáků, hoholů, hvízdáků ale i na naše tažné ptáky - čejky, špačky, rehky, čápy, budníčky a zvonohlíky. Součástí exkurze bude za příznivého počasí i ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vedoucím exkurze je zkušený ornitolog Jiří Polčák z Přerova.

Jiří Šafránek

S blížícím se jarem máme poslední možnost na opravu, vyčištění a doplnění ptačích budek ve svých zahradách. Naši ptáci se již vracejí a začínají obsazovat svá hnízdiště. Druhy hnízdící v dutinách nyní svádějí pěvecké soutěže o přízeň samiček a urputně brání vybrané dutiny před protivníky. Mnozí ptáci však v některých zahradách marně hledají přirozené dutiny a proto je můžeme do zahrad přilákat pouze vyvěšováním ptačích budek. Každý rozumný sadař dnes ví, že drobní pěvci jsou nepostradatelní pomocníci v boji s hmyzími škůdci. V každé zahradě by měla být nejméně jedna budka pro sýkoru modřinku, dvě pro sýkoru koňadru a jeden špačník. Přítomnost ptáků v zahradě nám navíc zpříjemní práci i odpočinek svým zpěvem.

Pokud nevíte, jak má taková budka vypadat, jaké má mít rozměry, vletový otvor nebo jak ji zajistit proti nenechavým packám koček, napište si o návod, který Vám ornitologové zašlou zdarma. Získáte jej u společnosti pro ochranu ptactva: MOS, Č. Drahlovského 3, 751 51 Přerov 1, ale nezapomeňte přiložit ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.

Jiří Šafránek

Na soutoku řeky Bečvy a mlýnského náhonu Strhance přímo v centru Přerova se v těchto dnech objevila exotická kachna pocházející z východní Asie. Jde o nádherně zbarveného samce kachničky mandarinské. Tyto drobné kachničky jsou chovány v zoologických zahradách i v soukromých chovech již od 18. století. Občas se stává, že uprchnou z chovu do volné přírody. Přerovští ornitologové proto předpokládají, že jde o jedince, který někomu uletěl. Kachnička mandarinská byla naposledy na Přerovsku zjištěna před více než 60 lety v roce 1934 na říčce Moštěnce.

Jiří Šafránek

Paraziti rybožravých ptáků České republiky - to je název výstavy, kterou od 1. března můžete shlédnout v Přerově v Moravské ornitologické stanici. Přibližuje návštěvníkům jeden z hlavních úkolů stanice - tedy výzkum parazitů těchto ptáků. Možná vás překvapí, že v České republice bylo u ptáků nalezeno více než 120 druhů parazitů. Mnohem více však můžete zjistit přímo na výstavě. Ve stanici potrvá až do konce května.

Jiří Šafránek

V prostorách Moravské ornitologické stanice Muzea Komenského je od 1. března k vidění výstava fotografií ptáků Vlastimila Nedomy - člena Moravského ornitologického spolku. Nyní 76tiletý Nedoma se ornitologii věnuje od chlapeckých let a specializuje se především na pěvce. S fotografováním začal v roce 1995. Podařilo se mu vytvořit nádhernou kolekci barevných fotografií ptáků, kde vynikají všechny barevné a obrysové znaky. Kolekce je rozdělena do 25 tématických celků podle druhů a zahrnuje několik desítek snímků. Výstava potrvá až do konce května.

Jiří Šafránek

V těchto dnech se začínají vracet někteří naši ptáci ze zimovišť v jižní Evropě. Členové Moravského ornitologického spolku již zaznamenali přílet prvních hejnek špačků, skřivanů a čejek chocholatých. Oproti loňskému roku je přílet ptáků asi o dva až tři týdny opožděn. Způsobilo to především dlouhotrvající mrazivé počasí. Nyní po několikadenním oteplení se ptáci snaží dohnat, co zameškali. Přiletěly i další druhy, jako například konipas bílý a horský, drozd zpěvný a holub hřivnáč. Na Olomoucku byl dokonce pozorován i první čáp bílý.

Pozadu nezůstávají ani ptáci u nás zimující - sýkory koňadry, modřinky, zvonci, pěnkavy, vrabci, kosi, hrdličky zahradní a straky se intenzivně věnují námluvám, samci začali zpívat a společně se samicemi vybírají místa k hnízdění.

Svatebními lety se připravují na příchod jara i přerovští sokoli. Sokolí pár loví v okolí města zdivočelé holuby a straky. Dostatek potravy je pravděpodobně přiměl k tomu, že si zvolili Přerov za svůj nový domov. Přerovští ornitologové již dokonce pozorovali oba sokoly při zahánění orla mořského, který si dovolil proletět v blízkosti jejich území.

Jiří Šafránek

MORAVSKÝ ORNITOLOGICKÝ SPOLEK
Č. Drahlovského 3, Přerov
tel.: 581 203 150

Pořádá naučné vycházky do přírody:

Tovačovské rybníky - So 5. 4. 2003,
sraz 7:30 u sádek Hradeckého ryb.
Odjezd z Přerova - autobus v 6:50,
nástupiště číslo 13.

Hostýnské vrchy - So 10. 5. 2003,
sraz 8:00 na Tesáku.
Odjezd z Přerova - autobus v 7:00,
nástupiště číslo 18.

Tovačovské rybníky - So 4. 10. 2003,
sraz 7:30 u sádek Hradeckého ryb.
Odjezd z Přerova - autobus v 6:50,
nástupiště číslo 13.

Tovačovské rybníky - So 15. 11. 03,
sraz 7:30 u sádek Hradeckého ryb.
Odjezd z Přerova - autobus v 6:50,
nástupiště číslo 13.

Vedoucí exkurze je Jiří Polčák - 737 716 979

Jiří Šafránek

Již od poloviny ledna se v průmyslové části města Přerova zdržuje pár vzácných sokolů stěhovavých. Ornitologové původně předpokládali, že zde pouze zimují a že již v druhé polovině února odletí na své hnízdiště. Tok sokolů a obsazování hnízdišť totiž začíná koncem února. Jejich výskyt v této době však může nasvědčovat tomu, že by zde mohli i zahnízdit.

Přerovští ornitologové proto chtějí na některé vysoké budovy umístit speciální budky, v nichž by mohli sokoli zahnízdit. První z nich bude vyvěšena na přerovské silo. Majitel budovy (ZZN) vyhověl žádosti ornitologů a umožní umístění budky. Další vhodné objekty jsou v jednání a záleží především na jejich majitelích.

I přesto, že je zahnízdění sokolů ve městě velmi nepravděpodobné, vyhnízdili již v Praze a v Plzni. V dalších městech, jako je např. Olomouc a Kroměříž, jsou již několik let vysazováni, ale nezahnízdili tam. Zahnízdění sokolů v Přerově by bylo velkým překvapením i pro odborníky.

Jiří Šafránek

K velkému překvapení odborníků se na okraji města Přerova usadili dva divocí sokoli stěhovaví. Pravděpodobně jde o pár, samice je totiž znatelně větší než samec. Jejich zimní výskyt však svědčí pouze o tom, že si Přerov zvolili za své zimoviště. Zimování sokolů ve městech je velmi neobvyklé, pravděpodobně tedy půjde o sokoly pocházející z některého z městských hnízdišť v západní Evropě. V České republice jsou sice také vysazováni v řadě měst, ale bez většího úspěchu. Pouze v Praze se jim podařilo úspěšně vyhnízdit.

Sokol stěhovavý byl v minulém století u nás takřka vyhuben. Dnes v celé ČR žije asi jen pět párů a jejich hnízdiště jsou přísně střežena před pytláky, kteří vybírají jejich hnízda a obchodují s mláďaty. Pro své lovecké schopnosti je velmi ceněným dravcem mezi sokolníky. Loví především ptáky, a to výhradně v letu, kdy při střemhlavém útoku může dosáhnout rychlost 200 až 270 km za hodinu. Je tedy nejrychlejším živočichem naší planety.

Členové Moravského ornitologického spolku budou jejich výskyt v Přerově s napětím sledovat, protože by mohlo jít i o mladý pár, který hledá vlastní hnízdiště. Teprve v jarním období se ukáže, zda sokoli Přerov opustí nebo se zde pokusí o hnízdění.

Jiří Šafránek

Morčák velký je severskou kachnou, která se ojediněle vyskytuje v zimním období ve střední Evropě. Zimuje zde na větších nezamrzlých nádržích a některých větších řekách. Na Tovačovsku se již pravidelně objevuje na štěrkovnách. Letos se zde zdržuje asi 30 kusů, převážně samců.

V posledních dnech však byli morčáci zjištěni přímo ve městě Přerově pod splavem na řece Bečvě. Ornitologové zjistili, že se zde zdržují pouze brzy ráno, krátce po východu slunce. Morčáci jsou totiž velmi plaší, a proto s příchodem prvních kolemjdoucích lidí odlétají na klidnější části řeky Bečvy nebo na pískovnu Troubek n. B.

V Přerově na Bečvě již každoročně zimují kachny březňačky, několik labutí velkých, rackové chechtaví.

Jiří Šafránek

Sýkořice vousatá je jedním z našich nejvzácnějších ptáků. V České republice se vyskytuje pouze na několika málo místech. Jejím domovem jsou rozsáhlé porosty rákosu, jehož semeny se živí. I přesto, že je poměrně drobným ptákem - velikosti vrabce, vyniká svým pestrým zbarvením. Samci mají modrošedou hlavu, bílou bradu a hrdlo s výraznými černými vousy. Vrch těla má sýkořice narůžovělý až rezavě okrový, spodní část světlou s růžovooranžovými boky, ocas dlouhý, stupňovitý a ze spodní strany černý. Samice jsou nenápadné, převážně šedohnědé. V zimě se drží v hejnech a ozývají se charakteristickým hlasem, znějícím jako "tširrr".

Jediným dosud známým místem jejího výskytu na střední Moravě byly Tovačovské rybníky, kde v některých letech i hnízdí. Nyní ji však členové Moravského ornitologického spolku objevili v jedné rákosině přímo v katastru města Přerova. Pozorovali zde zatím 13 kusů, ale vzhledem k tomu, že má rákosina několik hektarů, předpokládají, že jich zde zimuje více. Za určitých podmínek by zde mohly i zahnízdit, a proto budou ornitologové tuto lokalitu sledovat i v jarním období.

Kresba Jiří Polčák.

Jiří Šafránek

Již tři mořští orli letos zimují na Tovačovsku. Ornitologové zde v těchto dnech pozorovali dva dospělé ptáky a jednoho mladého. Dospělí orli mořští se od mladých ptáků liší zbarvením ocasních per. Mladí ptáci je mají hnědá, dospělí čistě bílá.

Orel mořský je naším největším dravcem, váží 4 - 7 kg a v rozpětí měří až 2,5 m. Živí se převážně rybami, které loví přímo na vodní hladině a nalezenou uhynulou zvěří.

Mezi zimujícími orly se opět vyskytuje i jeden, kterému ornitologové přezdívají "svěšená noha". Je totiž zvláštní tím, že při letu má pouze jednu nohu nataženou jako ostatní ptáci a druhou svěšenou k zemi. Pravděpodobně jde o následek starého a již zhojeného úrazu, protože se tento dospělý orel objevuje na Tovačovsku již pátou zimu.

Mořští orli využívají Tovačovsko pouze k zimování a zatím není zcela jasné, kde hnízdí. Mohou pocházet ze Skandinávie, Pobaltí, Polska nebo z Ruska.

Jiří Šafránek

Blíží se ukončení činnosti okresních úřadů. Jejich kompetence v oblasti ochrany ŽP a vodoprávních řízení převezmou od 1. 1. 2003 pověřené městské úřady. Jejich úředníci však většinou nemají dostatečné (většinou však žádné) zkušenosti s těmito řízeními a navíc budou pod stálým tlakem svých volených nadřízených, protože zároveň vykonávají práci pro samosprávu.

Jako občanské sdružení (Moravský ornitologický spolek), které se roky zabývá účastí ve správních řízeních, máme vážné obavy, že po novém roce budou povoleny takové zásahy do přírody, které by podle dosavadních zákonů neměly být nikdy povoleny. Poslední šancí pro eliminaci těchto nezvratných procesů je podle našeho názoru (MOS) pouze aktivní účast občanských sdružení ve správních řízeních u nově zřízených úřadů státní správy na pověřených obcích.

Občanská sdružení zabývající se ochranou přírody mohou na základě zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody požádat příslušný orgán ochrany přírody o informování o zahajovaných řízeních a následně se mohou stát plnoprávnými účastníky těchto řízení. Působí tedy nejen jako veřejná kontrola nad průběhem řízení, ale mohou podávat návrhy i připomínky a navíc se mohou proti rozhodnutí i odvolat.

Vyzýváme proto všechny aktivní ochranářské organizace působící v oblasti životního prostředí, aby včas rozšířily svůj okruh zájmu i na tyto pověřené úřady.

Zároveň vyzýváme vlastní aktivní členy MOS, aby zvážili, zda by nerozšířit svou činnost o zastupování zájmů ochrany přírody a o dohled nad prací místních úředníků v místě svého bydliště.

Jak nato:

MOS požádá o informování ve věci zahajovaných správních řízeních členem MOS určený úřad ochrany přírody a oznámit mu, že je pověřen k zastupování MOSu v těchto řízeních u jejich úřadu. Následně bude tento člen MOS dostávat na svoji adresu příslušné informace a bude oprávněni podávat připomínky, návrhy, navrhovat podmínky a podávat odvolání proti rozhodnutím, která nebudou dle jeho názoru v souladu se zákonem a principy ochrany přírody.

Takto angažovaní členové MOS budou samozřejmě proškolováni a informováni nejen o svých právech a povinnostech, ale i o vzorových stanoviscích MOS v již ukončených správních řízením. Pověření MOS k těmto úkonům bude však uděleno pouze těm členům, kteří splní jisté podmínky a projdou výběrovým řízením prezidia MOS. Znalost základních administrativních úkonů a několika zákonů bude samozřejmě podmínkou. Základní podmínkou je zaslání strukturovaného životopisu s 1 ks fotografie.

Jiří Šafránek

Jinan z obce Horní Moštěnice (PR) skončil na šestém míste s 62 hlasy.

Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě pořadatelů akce, která je v příloze.

Jiří Šafránek

Studený vítr a časté dešťové přeháňky nás nutí teple se oblékat a večer i přitopit. Blížící se zima o sobě dává pomalu, ale jistě vědět. V těchto dnech se již objevila i první hejna havranů a kavek ze severovýchodní Evropy.

Je opravdu nejvyšší čas připravit si krmítko a koupit lůj a semena slunečnic. Ten kdo přikrmoval ptáky i loni, si jistě všiml, že sýkorky již obletují místa, kde nacházely minulou zimu prostřená krmítka. Některé dokonce poklepávají zobáčky na okenní rámy, aby připomněly, že je opravdu nejvyšší čas.

Přikrmování ptáků v zimním období má velký význam pro ochranu našeho užitečného ptactva. Pomáhá lépe snášet zimní chlad a nepřízeň počasí v době, kdy se ptáci nemohou dostat ke své přirozené potravě - hmyzu, jeho vajíčkům i kuklám. Převážně hmyzožravé sýkory koňadry a modřinky jsou nejčastějšími hosty našich krmítek. Vzácně pak i sýkora babka, úhelníček, parukářka nebo naše nejvzácnější sýkora lužní. Krmítka navštěvují i velmi užiteční brhlíci lesní a strakapoudi velcí. Ojediněle šoupálci, strakapoud jižní nebo malý a žluna.

Na žádném z krmítek pak jistě nechybí zrnožraví zvonci zelení a všudypřítomní vrabci domácí a kosi. Méně častěji pak úhlední vrabci polní, čížci, pěnkavy, hýli a dlasci. Velmi vzácně i severští jikavci a krásní brkoslavi.

Krmítka by však měla být takové konstrukce, aby se do nich nedostaly hrdličky, holubi nebo havrani. Drobní ptáci se tam musí cítit v bezpečí i před kočkami.

Jestliže budete do krmítka pravidelně sypat semena slunečnice, která jsou nejvhodnější potravou pro většinu z nich, odvděčí se vám bohatou návštěvností, množstvím zajímavých zážitků při jejich pozorování a navíc vás zbaví škodlivého hmyzu z okolních stromů a keřů.

Jiří Šafránek

Mykologický klub při Biologické stanici v Přerově Vás zve na V. výstavu
NAŠE HOUBY
Uskuteční se v Biologické stanici, ul. Bezručova 12, Přerov
Od pátku 27. 9. do neděle 29. 9. 2002
Otevřeno bude denně od 10.00 do 17.00 hod.
Mykologická poradna denně od 14.00 do 17.00 hod.

Doplňkové akce:
+ výstava fotografií
+ krátké přednášky o houbách
+ odborná literatura
+ houbové recepty
+ houbový guláš (v sobotu)
+ video

Přineste své houbařské úlovky !
Mykologové Vám je určí a navíc budou vystaveny.

Jiří Polčák

Památný strom jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) rostoucí v Horní Moštěnici (okres Přerov) se dostal do finále celostátní ankety "Strom roku 2002". Anketu vyhlásila Nadace Partnerství ve spolupráci s Regionálním sdružením Českého svazu ochránců přírody v Brně. Dne 9. září vybrala porota z více než 400 došlých nominací 12 finalistů - nejkrásnějších stromů České republiky. Tyto stromy budou uveřejněny na internetových stránkách (http://www.stromzivota.cz) a otištěny v příštím čísle časopisu Květy.

O vítězi ankety rozhodne veřejné hlasování, kterého se můžete zúčastnit prostřednictvím časopisu Květy, kde budou všichni finalisti představeni nebo e-mailem: strom.zivota@ecn.cz do 15.10. 2002.

Vítěz soutěže bude slavnostně vyhlášen 20. 10. 2002 na Den stromů v Praze v Divadle na Fidlovačce, kde proběhne benefiční Koncert pro stromy. S písničkami o stromech a přírodě zde vystoupí Zuzana Lapčíková a Hana Hegerová se svými hosty. Součástí koncertu bude také křest nového CD s názvem Strom života plného lidových písní o stromech. Zisk z prodeje a koncertu poplyne na výsadbu stromů v obcích a krajině, kterou podporuje Nadace Partnerství.

Moštěnský jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba ´Pendula´) roste v zámeckém a vzhledem ke své velikosti (obvod kmene 274 cm ve výšce 0,8 m) a typu koruny je považován za raritu svého druhu. Jinany jsou opadavé jehličnany se štíhlými rovně vzhůru rostoucími kmeny, Tento exemplář má však krátký kmen z něhož vyrůstají šikmo vzhůru větve, některé i vodorovně nad terénem. Výška koruny je tedy menší (cca 8 m) než její šířka (cca 19 m). Podobný exemplář roste pouze v Botanické zahradě UK v Praze, ten je však někdy označován jako ´Pragense´. Z obvodu kmene 274 cm lze přibližné určit věk moštěnského jinanu na 123 až172 let. Byl tedy vysazen v letech 1830 - 1877. Podle odborné literatury pochází jinan dvoulaločný z východní Číny a poprvé byl dovezen na území ČR v r. 1809.

Koncem roku 1998 byl moštěnský jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba ´Pendula´) vyhlášen rozhodnutím odboru ŽP MěÚ Přerov č. 1/98 památným stromem dle § 46, odst. 1. zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Možná právě tento strom bude vyhlášen jako Strom roku 2002.

Jiří Šafránek

Časté telefonáty občanů obávajících se o osud několika čápů bílých, kteří zůstávají v blízkosti svých rodných hnízd i po odletu ostatních čápů, nás přiměly podat následující tiskovou informaci. Podle dosavadních poznatků se v okrese Přerov zdrželi dva čápi bílí.

První v obci Olšovec. Po odletu dvou ze tří čápů zde zůstal jeden mladý čáp. Většinu času trávil u potoka přímo v obci a později se přesunul na blízké pole, kde hledal potravu. Podle popisu místního starosty pana Foltera se jednalo o nelétajícího čápa, který měl asi zraněné křídlo. Z tohoto důvodu jsme kontaktovali referát ŽP Okresního úřadu v Přerově a Stanici pro hendikepované živočichy v Bartošovicích. Pracovník stanice zraněného čápa odchytil a převezl do Bartošovic.

Druhý čapí opozdilec se vyskytuje v Lipníku nad Bečvou. Jde pravděpodobně také o mladého ptáka, který neodletěl s ostatními a zůstal na svém rodném hnízdě. Většinu času tráví na hnízdě a jen občas odlétá za potravou. Protože nejeví známky nemoci ani zranění, není zatím důvod k obavám o jeho osud. Pokud by se jeho stav zhoršil, bude nutné jej odchytit a převézt do ZOO v Olomouci. Nemusíme se však o něj obávat, protože je denně sledován místními občany i ochranáři. Není však ani tak pozdě, aby se ještě nemohl vydat do teplých krajin.

Čápi bílí jsou tažní ptáci zimující ve východní a jižní Africe. V České republice jich každoročně zahnízdí 600 - 700 párů a vyvedou asi 1300 mláďat. Vzácně u nás přes zimu zůstávají 1 - 3 kusy. Ti však mají jen minimální šanci na přežití, většinou hynou hlady a vysílením.

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Již počátkem letošního dubna zaznamenali členové Moravského ornitologického spolku zvýšený výskyt mrtvých ptáků na Záhlinických rybnících u Hulína (KM).

Do 20. 4. 2002 bylo nalezeno takřka na jednom místě šest mrtvých potápek roháčů (obr. 1 - č. 1-6), dvě lysky černé (č. 7, 8) a na dalších rybnících dvě labutě velké (č. 9, 10).

Vzhledem k tomu, že byli nalezení ptáci již v počátečních fázích rozkladu, nebylo možno zjistit příčinu úhynu. Hromadný úhyn potápek roháčů svědčil spíše o nepřirozené příčině smrti. Členové MOS byli tedy vyzvání, aby předali případné další čerstvě uhynulé ptáky k veterinárnímu vyšetření.

Dne 26. 4. 2002 v 10.00 zaslechl člen MOS dva výstřely u Doubravického rybníka. Po příchodu zjistil, že na hladině plavou dvě mrtvá těla potápek roháče (obr. 2 - č. 1, 2). V tu dobu projížděl po hrázi jeden z místních rybářů (A) ve svém terénním voze. Předpokládáme tedy, že střelbu také slyšel, a že snad i někoho viděl. Náš člen již bohužel žádného člověka (střelce) nepotkal.

Jedna z potápek byla postupně dohnána větrem ke břehu a tak ji náš člen předal jako doklad do MOS. Protože byla prokazatelně zastřelena - ze střelné rány ji vytékala krev, byl kontaktován Okresní úřad v Kroměříži a ČIŽP v Olomouci s dotazem na další postup (29. 4.). Dosud nám nedošla žádná odpověď.

Pracovníci ČIŽP Olomouc byli tedy vyzvání telefonicky k převzetí mrtvého roháče. Vzhledem k tomu, že to odmítli z odůvodněním, že je pachatel neznámý, předal MOS roháče na své náklady k rentgenovému vyšetření a se snímkem jej odeslal ke stanovení příčiny smrti do Státního veterinárního ústavu v Olomouci.

Další hromadný úhyn potápek roháče byl zjištěn 10. 5. 2002 na témže rybníce. Ráno v 8.30 plavaly na hladině tři mrtvé potápky (obr. 3 - č. 1-3). Jeden kus byl opět předán do MOS jako doklad. Pták má na krku dva zřetelné zásahy ze střelné zbraně.

I přesto, že je potápka roháč (Podiceps cristatus) chráněna zákonem č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a jejím lovem byl porušen i zákon o myslivosti a trestní zákon, jsme dosud nezaznamenali žádnou iniciativu ze strany informovaných státních orgánů.

MOS podá trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z pytláctví, a proto hledá další případné svědky lovu vodních ptáků na Záhlinických rybnících.

Jiří Šafránek

Další ornitologickou exkurzi na Tovačovsko pořádá v sobotu 27. dubna Moravský ornitologický spolek. Zájemci o ornitologii a pozorování ptáků mají sraz u sádek rybníku Hradecký v Tovačově v 7.30 hodin ráno. Autobus z Přerova odjíždí z nástupiště č. 13 v 6.50 hod.

Tovačovské rybníky jsou nejvýznamnější ornitologickou lokalitou na střední Moravě. V období tahu se zde zastavují naši i severští ptáci. Koncem dubna je zde možno zastihnout několik druhů kachen - poláky velké, chocholaté i malé, hvízdáky, kopřivky, zrzohlávku, čírky modré a obecné. Dále potápky černokrké, malé, roháče, kormorány, volavky, čejky a několik druhů bahňáků a racků. Z dravců pak pochopy rákosní a vzácně orlovce říčního nebo orla mořského.

Pro účastníky z řad veřejnosti je připravena i ukázka odchytu a kroužkování ptáků, především drobných pěvců, kteří hojně přitahují z jižních krajin. Vedoucí exkurze Jiří Polčák předpokládá, že by účastníci exkurze již mohli zaslechnout kukačku, krutihlava nebo pozorovat první rorýse.

Jiří Šafránek

Vzácná severská labuť se již několik dní zdržuje v hejnu 37 labutí velkých na rybníku Svárov u Záhlinic na Kroměřížsku. Je stejně velká jako naše labutě, také zcela bílá, ale se žlutě zbarveným zobákem s černou špičkou. Rozdílný je i její hlas, který připomíná troubení. Na rybnících u Záhlinic jde o její sedmý výskyt za posledních 100 let. Tento výskyt je však výjimečný tím, že jde o velmi krotkého ptáka. Pokud jí hodíte rohlík, připluje k vám až na tři metry.

Labuť zpěvná se k nám pravděpodobně zatoulala ze svých zimovišť v západní Evropě a jistě brzy odletí směrem na svá hnízdiště do severní Skandinávie nebo na západní Sibiři.

Jiří Šafránek

Novým ptačím druhem zjištěným na Moravě je africká husice egyptská (Alopochen aegyptiacus), někdy též nazývaná husa nilská. V České republice byla zjištěna pouze jednou v roce 1979 v jižních Čechách. Na Moravě se nyní zdržuje již několik dní na rybnících u Záhlinic na Kroměřížsku. Podle zbarvení jde o dospělého samce. Husice egyptská se podobá větší kachně. Je asi 72 cm dlouhá, svrchu hnědá, zespodu šedší, s nápadnými tmavě kaštanovými skvrnami kolem očí a ve středu hrudi. Za letu jsou dobře patrné nápadné bílé křídelní krovky. Žije převážně v Africe, ale byla vysazena i na Britských ostrovech a v Holandsku, kde zdivočela. Vzhledem k tomu, že je velmi plachá, nepředpokládají ornitologové, že by uletěla z některé z našich zoo.

Jiří Šafránek

Mimořádný výskyt vzácných druhů ptáků zaznamenali členové Moravského ornitologického spolku během uplynulého víkendu na střední Moravě. Při pravidelné kontrole několika Záhlinických rybníků na Kroměřížsku zjistili několik desítek druhů ptáků. Mezi nimi i dva velmi vzácné zatoulance - labuť zpěvnou ze Skandinávie a africkou husici egyptskou. Ze severských druhů se na rybnících zastavili na tahu i severské kachny - ostralky štíhlé, hvízdáci eurasijští a hohol severní. Z bahňáků pak hejno jespáků bojovných, vodouši šedí, kropenatí, tmaví a jespák obecný. Objevilo se zde i několik racků bouřních a jeden racek černohlavý. Z našich druhů se již ze zimovišť vrátili vodouši rudonozí, bekasiny otavní, lžičáci pestří, čírky modré a obecné, potápky černokrké, roháči, rákosník proužkovaný, konipas luční a vlaštovky. Na hnízdech s vejci již seděli čápi bílí, labutě a kachny březňačky.

Další ornitologové zároveň kontrolovali Tovačovské rybníky, kde navíc bylo pozorováno hejno brkoslavů severních, vzácná potápka rudokrká, kaspický rybák velkozobý a první letošní rorýs obecný.

I přesto, že pro některé druhy ptáků již začala hnízdní sezóna, některé druhy budou ještě přilétat ze zimovišť, a to až do května.

Jiří Šafránek

Ani náhlé ochlazení v posledních dnech již nezastavilo přílet našich ptáků ze zimovišť.

Členové Moravského ornitologického spolku již zaznamenali přílet řady druhů. První přiletěli jako každým rokem skřivani, špačci a čejky. Následovali konipasi bílí a horští, rehci domácí, holub hřivnáč a pochop rákosní. V posledních dnech se objevili první čápi bílí, budníčci menší, zvonohlíci zahradní, bramborníčci černohlaví, červenky, čírky modré, sluky, bekasiny a pěnice černohlavé.

V nejbližších dnech se dá očekávat přílet budníčků větších a lesních, vlaštovek obecných, moudivláčků, kukaček, kulíků říčních, břehoušů, vodoušů a jespáků.

Jiří Šafránek

Společnou ornitologickou exkurzí chtějí oslavit členové Moravského ornitologického spolku den ptactva, který připadá na 1. dubna. Na velikonoční pondělí se sejdou zájemci o ornitologii a pozorování ptáků u sádek rybníku Hradecký na Tovačovsku v 7.30 hodin ráno. Autobus z Přerova odjíždí z nástupiště č. 13 v 6.50 hod.

Tovačovské rybníky jsou významnou tahovou zastávkou našeho i severského vodního ptactva. V jarním období je zde možno zastihnout několik druhů kachen - poláky velké, chocholaté i malé, hvízdáky, kopřivky, zrzohlávku, čírky modré a obecné. Dále husy, potápky roháče, kormorány, volavky, čejky a několik druhů bahňáků. Z dravců pak pochopy rákosní a vzácně orlovce říčního nebo orla mořského.

Pro účastníky z řad veřejnosti je připravena i ukázka odchytu a kroužkování ptáků, především drobných pěvců, kteří hojně přitahují z jižních krajin. Vedoucí exkurze Jiří Polčák předpokládá, že by se již mohla nad rybníky objevit i první letošní vlaštovka.

Jiří Šafránek

Únorové oteplení využívají někteří naši ptáci k zahájení námluv a obsazování hnízdních okrsků. Členové Moravského ornitologického spolku zaznamenali již tok u některých sov - puštíků a kalousů ušatých. Zpívat začínají sýkory koňadry a modřinky, zvonci a kosi. Příznivé počasí uspíšilo i přílet prvních jarních druhů - skřivanů polních, špačků, čejek chocholatých, konipasa bílého a drozda zpěvného. I přesto, že tito ptáci obvykle přilétají o několik týdnů později, nemělo by je zaskočit ani krátkodobé ochlazení. Z pozorování ornitologů je zřejmé, že zatím přiletěli pouze jednotliví ptáci - průzkumníci a ostatní přitáhnou později. Ptáci se totiž nespoléhají pouze na stav počasí, ale řídí se především délkou slunečního dne. Bezpečně tedy vědí, že do jara je zatím ještě daleko.

Jiří Šafránek

Od vánočních svátků se zdržuje v Horní Moštěnici vzácný hohol severní. Jde o severskou kachnu, která žije ve Skandinávii a u nás ojediněle zimuje. V této době se vyskytuje pouze na velkých vodních nádržích ve společnosti ostatních vodních ptáků. V Horní Moštěnici jej však můžete pozorovat na nezamrzlém úseku říčky Moštěnky mezi splavem a silničním mostem. Občas přelétá až k železničnímu mostu. Často se potápí a hledá potravu - drobné vodní živočichy a rostliny na dně říčky. Podle zbarvení jde o mladého ptáka, pravděpodobně samici. Vzhledem k tomu, že je poměrně krotký, dá se předpokládat, že pochází z liduprázdných oblastí severní Evropy.

Z ne zcela běžných druhů ptáků je možno na podzim a v zimě u říčky Moštěnky pozorovat i hejna kormoránů velkých, kteří se zde objevili poprvé v loňském roce. Jde o velké černé ptáky, kteří obývají převážně mořské pobřeží a velká sladkovodní jezera. Jejich výskyt ve vnitrozemí Evropy je stále častější.

Dalšími zimními ptáky, kteří se u nás objevují jsou křivky, jikavci, cvrčaly a brkoslavi. Křivky se letos objevily již v listopadu na smrcích. Tito ptáci se živí výhradně semeny jehličnanů a v nížinách se objevují pouze v době bohaté úrody smrkových šišek. Jikavci jsou severské pěnkavy, které se živí semeny plevelů a bobulemi keřů. Zdržují se převážně v polích, ale vzácně zalétají i na krmítka. Drozda cvrčalu jsem zatím pozoroval v zimě pouze třikrát. Jde o menšího drozda, který se přidružuje k hejnům kvíčal a společně se v zahradách živí nesklizenými jablky nebo bobulemi jeřábů. Stejnou potravu vyhledávají i brkoslavové severní. S oblibou konzumují i plody jmelí a ochmetů. U nás se objevují v menších hejnech připomínajících hejna špačků. Dobře se poznávají podle zvonivě znějících hlasů, kterými se stále ozývají.

Za mírných zim se objevují v Horní Moštěnici i volavky popelavé, potápky malé a ledňáčci říční. V zahradách a na krmítkách můžeme pozorovat sýkory koňadry a modřinky, vrabce domácí i polní, hrdličky zahradní, pěnkavy obecné, hýly, zvonky, dlasky, stehlíky, čížky, kosy, kvíčaly, střízlíka, strakapouda velkého, žlunu zelenou, havrany a kavky, krahujce a poštolku.

Jiří Šafránek

Vysoká sněhová pokrývka, silný vítr a mráz mohou způsobit i vážné problémy zimujícímu ptactvu. Někteří dravci a sovy se přes nezvykle vysokou sněhovou pokrývku nedostanou k potravě - drobným hlodavcům, a pokud neodtáhnou jižněji, budou u nás trpět hlady. Zamrzlé toky většiny řek a říček znemožní lov ledňáčkům a volavkám. Problémy nastanou i kachnám a labutím, které obsazují poslední nezamrzlé plochy, kde hledají potravu, odpočinek i bezpečné nocoviště.

Na střední Moravě je již tradičně největším zimovištěm vodních ptáků štěrkovna u Troubek n. B.. V těchto dnech se zde soustřeďují tisíce vodních ptáků ze širokého okolí i ze severní Evropy. Z našich druhů jde především o několik set až tisíc kachen březňaček, množství lysek černých, asi 200 kormoránů velkých, dva roháči a dva mladí orli mořští. Ze severských kachen zde zimuje bezmála 50 morčáků velkých, 4 turpani hnědí, 3 poláci kaholky a 4 hoholi severní. V okolí se zdržují i křivky a lindušky luční.

Menší množství kachen a labutí se pokouší přečkat zimu ve městech na nezamrzlých úsecích řek. Zde jim mohou lidé pomoci přikrmováním. Nejvhodnější je k tomuto účelu suché bílé pečivo - rohlíky, veka nebo zbytek vánočky.

Jiří Šafránek

Nezapomněli jste letos na zahradě, balkóně či za oknem vyvěsit krmítko? Pokud ano, bylo by dobré udělat to co nejdříve a neodkládat to, až nastanou silné mrazy nebo napadne sníh. Přece jen chvíli trvá, než si ptáci zvyknou.

Přikrmování ptáků v zimě patří mezi důležité a zároveň velmi jednoduché způsoby, kterými lze každoročně alespoň trochu pomoci přírodě v okolí našich domovů. Tato pomoc je jistě nejpopulárnější v období vánoc, kdy se lidé snaží konat dobré skutky. To už ale může být pozdě. V tomto případě se přece nejedná jenom o symboliku.Také je potřeba doplňovat zásoby ve Vašem krmítku až do března. Přes zimu se ve městech totiž zdržuje velké množství ptáků, z nichž někteří se sem stáhli z okolní krajiny. Často zde však nenacházejí dostatek potravy, protože ji překryl sníh a ptáci se k ní nemohou dostat, a tak strádají a někdy i zbytečně umírají.

Do jídelníčku většiny z nich patří především semena a plody rostlin, ale někteří vyhledávají také larvy hmyzu schované pod kůrou stromů. Na loji zavěšeném u krmítka si pochutnají hlavně všudypřítomné sýkorky koňadry a modřínky. Na krmítku se ovšem objevují také pěnkavy, jíkavci, zvonci, čečetky, kosi, kvíčaly, brhlíci a občas i hýli nebo dlasci. I ve městech můžeme často pozorovat strakapouda nebo žlunu, jak ozobávají kousky loje. A také hrdličku, která se přilétla přiživit na semínkách. Druhů, které přilétají na krmítka je ovšem mnohem víc a jejich složení odpovídá vždy typu prostředí, ve kterém je krmítko umístěno. I samotná krmítka se vyrábějí v několika typech tak, aby vyhovovala různým ptačím druhům. Někteří ptáci jako např. pěnkava však sbírají potravu pouze se země, a proto byste neměli zapomenout nasypat trochu semínek i pod krmítko.

Nejkrásnější je pozorovat hemžení v okolí krmítka. I když se většinou jedná hlavě o sýkorky a vrabčáky, často nás překvapí nějaký nový a zajímavý host, třeba i ze severu.

Pokud se chcete o správném přikrmování dozvědět více, napište si o ilustrovaný návod na naši adresu: MOS - společnost pro ochranu ptactva, P.O. box 65, 750 65 Přerov 1 a my Vám jej zdarma zašleme (stačí přiložit ofrankovanou obálku se zpáteční adresou). Můžete nám také zaslat e-mail na adresu: mosprerov@atlas.cz, nebo navštívit naše Ekocentrum MOS v Přerově (ul. Čapky Drahlovského), kde Vám rádi poradíme a třeba i pomůžeme.

Michal Vinkler

Plakát s názvem "Přikrmujte naše ptáky" vydal v těchto dnech Moravský ornitologický spolek. Je určen především k ekologické výchově na školách a i pro mimoškolní výchovu mládeže k ochraně našeho ptactva.

Je na něm vyobrazeno 32 druhů ptáků, s nimiž se můžeme setkat v zimě na krmítkách. Ke každému druhu je na zadní straně připojen krátký popis a zároveň i nejvhodnější způsob zimního přikrmování. Autorem kreseb a textu je známý přerovský ornitolog Jiří Polčák. Na vydání plakátu přispělo Město Přerov i Ministerstvo životního prostředí ČR.

Zároveň s plakátem vydal Moravský ornitologický spolek i svoji první pohlednici se stejným motivem. Zájemci o ochranu našeho ptactva si je mohou prohlédnout v přerovském Ekocentru MOS, kde se navíc mohou dozvědět více informací o možnostech, jak pomáhat našim ptákům v zimním období.

Jiří Šafránek

(Hranicko) Nedaleko od Skaličky u samoty Kamenec se dosud zdržuje jeden zapomenutý čáp bílý. Podle zbarvení zobáku jde o letošní mládě, které se pravděpodobně narodilo na hnízdě čápů ve Skaličce. Mladý čáp neodletěl s ostatními do afrických zimovišť a pokouší se přečkat zimu u nás. I přesto, že ornitologové zaznamenávají jednotlivé pokusy čápů o přezimování v našem klimatickém pásmu takřka každoročně, považují je za ojedinělý a výjimečný jev. Tito čápi nemají u nás příliš velkou naději na přežití. Většinou hynou hlady po napadnutí větší vrstvy sněhu.

Kamenický čáp má štěstí v tom, že je pravidelně přikrmován jedním místním obyvatelem. Každé ráno si chodí čáp pro potravu do výběhu domácí drůbeže. Přivolaní členové Moravského ornitologického spolku zjistili, že je v dobré kondici a zatím mu nehrozí žádné nebezpečí. Pokud by se čáp dostal do potíží, bude odchycen a převezen pravděpodobně do zoo v Olomouci.

Jiří Šafránek

Moravský ornitologický spolek pořádá v sobotu 1. 12. 2001 ornitologickou exkurzi zaměřenou na pozorování ptáků. Autobus z Přerova do Tovačova odjíždí v 6.50 hod. z nástupiště č.13. Sraz účastníků je v 7.30 hod u sádek Tovačovského rybníka.

Vzhledem k tomu, že část rybníka je vypuštěna očekávají ornitologové zvýšený výskyt bahňáků a vzácnějších racků. Druhá část exkurze bude zaměřena i na výskyt severských vodních ptáků na přilehlých štěrkopískovnách - Donbas a Skašovské jezero. Zde bývají vzácně pozorovány potáplice severní a malé, turpani, hvízdáci, hoholi, hoholky, kaholky a rackové bouřní a stříbřití. Touto dobou je zde možno zcela běžně pozorovat několik set kachen březňaček, desítky lysek černých a hejna kormoránů velkých. Vedoucím exkurze je ornitolog Jiří Polčák.

Jiří Šafránek

Moravský ornitologický spolek pořádá v sobotu 27. 10. 2001 ornitologickou exkurzi zaměřenou na pozorování ptáků. Autobus z Přerova do Tovačova odjíždí v 6.50 hod. z nástupiště č.13. Sraz účastníků je v 7.30 hod u sádek Tovačovského rybníka.

Vzhledem k tomu, že část rybníku bude vypuštěna při výlovu, očekávají ornitologové zvýšený výskyt bahňáků a vzácnějších racků. Vedoucím exkurze je Jiří Polčák.

Další exkurze je naplánována na 10. listopadu na Záhlinické rybníky u Hulína.

Jiří Šafránek

Ibis posvátný (Threskiunis aethiopicus) je jedním z nejslavnějších afrických ptáků, o kterém mluví historie starého světa. Již ve středověku egypťané tohoto ptáka uctívali a věřili, že přináší životodárnou vodu. Od roku 1850 vymizel z Egypta, kde bylo nalezeno v Sakkře 1 500 000 balzamovaných těl ibisů.

V současné době je ibis posvátný rozšířen ve třech subspeciích, a to v Africe, Iráku, Madagaskaru a Seychelách. Ibisi posvátní zastižení v Evropě patří k ptákům, kteří unikli ze zajetí nebo byli vypuštěni na svobodu. V roce 1998 dokonce vyhnízdil 1 pár v kolonii volavek popelavých ve Francii. V České republice byl pozorován v roce 1986 u Rokycan a v roce 1991 na Bruntálsku.

Od 15. října pozorují členové Moravského ornitologického spolku jednoho ibise posvátného na vypuštěném rybníku u Tovačova. Jedná se o dospělého ptáka, který se těší dobré zdravotní kondici. Na dně vypuštěného rybníka má zatím dostatek potravy. Původ ptáka se však zřejmě nepodaří zjistit, neboť nemá na nohou žádné kroužky. Pokud uhodí mrazíky a ibis ztratí možnost získání potravy bude odchycen a předán do péče některé naší ZOO.

Jiří Polčák

Mnoho lidí si klade právě takovou otázku. Vždyť si přece musejí poradit i bez člověka, tak nač si tím přidělávat práci? - Postaví si hnízdo někde na větvi, a hotovo. Sám bych byl moc rád, kdyby bylo vše právě tak jednoduché, ale bohužel není. Jako každý, kdo se jenom trochu zajímá o dění v přírodě, vím, že mnohým ptákům nestačí jenom postavit si z několika větviček či stébel slámy úhledný košíček na větvi, ale musí si k tomuto účelu najít vhodnou dutinu, nejčastěji ve stromě, často však i ve zdech. Především v okolí měst, ale dnes už i vesnic je stále větší nedostatek vzrostlých stromů, nemluvě o tom, že mají být ještě vykotlané či doupné. Našim drobným opeřeným spoluobyvatelům tak mnohdy nezbývá, než se z tohoto neutěšeného prostředí stáhnou někam, kde bude "zeleněji". Myslím, že je to škoda, protože pomineme-li ne zcela bezvýznamnou estetickou stránku věci (krajina bez zvířat a zvláště ptáků je jako bez života), mohou nám být ptáci v lecčems k užitku.

Máte zahradu a nemáte v ní ani jedinou ptačí budku? Pak se jistě při její údržbě potýkáte s velkým množstvím hmyzích škůdců. Není jednodušší cesta jak se jich zbavit, než přizvat si na pomoc odborníky v jejich lovu - hmyzožravé ptáky. Tito drobní, převážně dutinově hnízdící pěvci jsou schopni se vypořádat s až neuvěřitelným množstvím hmyzu. Tak například obyčejná sýkorka dokáže za jeden rok spořádat až 75 kg všech možných larev, housenek, mušek a broučků, kteří jinak nerušeně spásají vámi opečovávané rostlinky. Mimoto Vám pomohou od stromových škůdců i v zimě. V okolí budky, kde často nocují, posbírají 50-70 % obalečů jabloňových a před červivostí tak zachrání v příštím roce až 90 % plodů. Ostatní ptáci pak již od jara sbírají slimáky, drátovce, komáry, mšice a další škůdce. Do každé zahrady můžeme přilákat několik zdatných pomocníků, a to nejen díky budkám, které s oblibou obsazují sýkory koňadry, modřinky, rehci domácí i zahradní, brhlíci i neméně užiteční polní vrabci. Volně na stromech a v keřích rádi zahnízdí i pěnkavy, zvonci a zvonohlíci, stehlíci, pěnice černohlavá, pokřovní i hnědokřídlá. Podmínkou jejich zahnízdění je přítomnost hustých keřů nebo vyšších stromů.Tak co, nestálo by za to zkusit zahradničit ekologicky?

Pokud žijete ve městě a na zahradě za domem nic nepěstujete, snad Vás přece jen potěší, když každé ráno oknem zahlédnete, jak do Vámi instalované budky zalétává nějaký ten hnízdící opeřenec. Máte-li na zahradě navíc dostatečně vzrostlé keře, stává se Vaše zahrada pro ptáky skutečnou oázou v jinak nehostinné zástavbě. Vybudováním ptačího napajedla s koupadlem se navíc stane vaše zahrada ideálním místem pro pozorování ptáků. Stále více ptačích druhů si zvyká na podmínky v našich městech, a tak se zde pravidelně setkáváme s druhy jako je sýkora koňadra, sýkora modřinka, červenka obecná, pěnkava obecná, rehek domácí, kos černý, drozd zpěvný, brhlík lesní, a o něco vzácněji také s pěnicemi černohlavými, budníčky menšími, sedmihlásky hajními, lejsky šedými, rehky zahradními, šoupálky dlouhoprstými a dalšími. Nemusí se však jednat pouze o pěvce. Na svou zahradu můžete přilákat také žlunu zelenou, strakapouda velkého či hrdličku zahradní. Instalací vhodné budky umožníte také zahnízdění poštolek obecných nebo, pokud bydlíte na okraji zástavby, některé z našich sov.

Rozhodli jste se, že na své zahradě vyvěsíte nějakou tu budku? Teď je právě ta nejvhodnější doba, protože si na ni ptáci přes zimu zvyknou a je pak pravděpodobnější, že tam příští rok zahnízdí. Je však nutné rozmyslet si, pro který druh ptáka má být, protože různé druhy vyžadují různé typy budek. Rovněž je třeba dbát na to, aby byly Vámi vyráběné či koupené budky správných rozměrů a aby byly vyvěšovány správným způsobem. Nevíte-li však, jak má ptačí budka vypadat, jak ji pověsit na strom nebo jak pečovat o ptačí napajedlo a čím přikrmovat ptáky v zimě, pak si stačí napsat o podrobný ilustrovaný návod na adresu: MOS - společnost pro ochranu ptactva, P. O. Box 65, 750 00 Přerov 1 (http://www.iweb.cz/mos, mosprerov@atlas.cz). Rádi Vám poradíme a zdarma zašleme příslušný návod. Nezapomeňte však přiložit ofrankovanou obálku s Vaší adresou. Navštívit můžete rovněž naše přerovské Ekocentrum MOS (ul. Čapky Drahlovského), kde si budete moci sami vybrat příslušné materiály či pomůcky s čímž Vám ochotně pomohou naši pracovníci.

Michal Vinkler

V pátek 12. 10. 2001 navštíví Přerov zástupce Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB) pan Chris Corrigen z Velké Británie. RSPB je svým počtem členů přes jeden milión největším občanským sdružením na ochranu ptáků na světě. Jejím členem je i princ Charles a další členové britské královské rodiny.

Pan Corigen přijede do Přerova navštívit členy Moravského ornitologického spolku, Ekocentrum MOS a Ornitologickou stanici Muzea J. A. Komenského. Cílem jeho návštěvy je seznámení se s činností přerovských ornitologů a předání jim zkušeností z oblasti realizace ochranářských projektů v západní Evropě, rozvoje členské základny, spolupráce s veřejností, firmami, úřady i vládou.

Jiří Šafránek

Od roku 1994 zveme všechny příznivce ptactva a přírody k účasti střídavě na Evropský nebo Světový festival ptactva. Nejinak tomu bude i letos.

Česká ornitologická společnost a Moravský ornitologický spolek pořádají ve dnech 6. - 7. 10. ornitologické exkurze pro širokou veřejnost zaměřené na pozorování ptáků. První exkurze se koná v sobotu 6. 10. Na Záhlinických rybnících. Sraz účastníků je v 8.00 hod. na vlakové zastávce v Záhlinicích. Vlak z Přerova odjíždí v 7.25 hod. V neděli 7. 10. navštívíme Tovačovské rybníky. Autobus z Přerova odjíždí v 6.50 hod. z nástupiště č.13. Sraz účastníků je v 7.30 hod u sádek v blízkosti rybníků. Cílem těchto akcí je sčítání jednotlivých ptačích druhů na obou lokalitách. Návštěvníci pak mohou shlédnout ukázky odchytů a kroužkování ptáků. Ve středu 10. 10. se bude konat v sále Biologické stanice v Přerově přednáška J. Polčáka, na které budou účastníci seznámeni s výsledky festivalu všech zúčastněných zemí a bude promítán videodokument o ptácích střední Moravy. Začátek přednášky je v 16.00 hod.

Jiří Polčák

Mykologický klub při Biologické stanici v Přerově pořádá ve dnech 21.-23. září již IV. Výstavu hub v prostorách Biologické stanice v Přerově. Výstava bude široké veřejnosti přístupná denně od 10.00 - 17.00 hod.

Návštěvníci budou mít možnost shlédnout téměř všechny druhy hub, které v současné době rostou. Během výstavy je možné si prohlédnout videodokument o houbách, které se v našem regionu celoročně vyskytují. Nebude chybět ani ukázka konzervace hub a různé houbařské recepty.

Během celé akce bude probíhat i výstava fotografií J. Klváčka O. Šramoty aj., pod názvem " Houby očima fotografů". Mykologická poradna bude v provozu po celou dobu výstavy od 14.00 - 17.00 hod. V sobotu a neděli budou mít návštěvníci možnost ochutnat houbový guláš.

K dispozici bude i prodej mykologické literatury a proběhne soutěž o nejtěžší houbu. Rádi uvítáme i úlovky ostatních houbařů, které taky rádi vystavíme. A ještě dobrá rada na závěr. Navštivte výstavu co nejdřív, dokud budou vystavené exempláře v čerstvém stavu. Vstupné na výstavu bude dobrovolné. Současně bude v sobotu 22. září na Biologické stanici probíhat i den otevřených dveří, kde si návštěvníci mohou prohlédnout některé zajímavé terarijní a akvarijní živočichy. Srdečně Vás zvou pořadatelé.

Jiří Polčák

Moravský ornitologický spolek pořádá pro veřejnost v sobotu 4. srpna 2001 ornitologickou exkurzi na Tovačovské rybníky. Jde o jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit střední Moravy, na níž se v této době zdržují hnízdící vodní ptáci - kachny, potápky, lysky, slípky, rackové, rákosníci a pochopi rákosní. Zároveň zde bude možno pozorovat i některé protahující bahňáky a rybáky. Pozorování ptactva bude spojeno s prohlídkou dubové aleje a rybníka Kolečko, které jsou navrženy na vyhlášení chráněným územím.

Sraz zájemců o účast na exkurzi je v Přerově na autobusovém nádraží, nástupiště č. 13 v 6.50 hodin. Z Olomouce odjíždí autobus v 6.35 hodin. Za nepříznivého počasí se exkurze nekoná. Vedoucím exkurze je zkušený ornitolog Jiří Polčák.

Další ornitologická exkurze se uskuteční v neděli 5. srpna 2001 na Záhlinické rybníky na kroměřížsku. Zájemci z Přerova odjíždí společně vlakem v 7.25 hod. z přerovského nádraží. Vedoucím exkurze je ornitolog Jiří Polčák.

Záhlinické rybníky jsou největším hnízdištěm vodního ptactva na kroměřížsku. Vzácně se zde vyskytují i ohrožení a chránění ptáci jako bukáček malý, kvakoš noční, čírky, zrzohlávka, moudivláček a chřástalové.

Na společné naučné vycházky se s Vámi těší členové Moravského ornitologického spolku z Přerova.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Moravský ornitologický spolek se zapojil do propagace protestní kampaně Anti Bullfighting Campaign International (ABC International), kterou organizuje španělská organizace na ochranu zvířat Associacion para la Defensa de los Derechos del Animal (ADDA). Jde o mezinárodní kampaň proti španělským vesnickým fiestám, ve kterých jsou zvířata týrána a zabíjena.

Používají se zde tyto praktiky:

· Vystřelování šipek s kovovými hroty, které se zabodávají do kůže zvířete.

· Zahánění vyčerpaných zvířat do řeky.

· Přivazování hořících rachejtlí na rohy zvířete.

· Kastrace bez anestézie.

· Ubíjení mladých telat (rány působí následnou smrt zvířete).

Většina z těchto úkonů je v civilizované Evropě posuzována jako psychické a fyzické týrání zvířat.

Španělské fiesty jsou tradičně pořádány k oslavě katolického patrona vesnice. Španělští katoličtí biskupové mohou rozhodnout o ukončení těchto kulturně nepřijatelných fiest a požadovat fiesty nové, bez používání zvířat. S Vaší pomocí se to může podařit!

V případě, že se rozhodnete podpořit protestní kampaň společnosti ADDA, můžete získat protestní lístky, které plní funkci petice, v Přerově v Ekocentru MOS (Č. Drahlovského 3). Po vyplnění jej můžete odevzdat v Ekocentru MOS nebo odeslat přímo do Španělska na adresu předtištěnou na protestním lístku.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Česká společnost ornitologická a Moravský ornitologický spolek pořádají letošní druhé sčítání labutí. Je až neuvěřitelné, s jakým ohlasem se tato akce při zimním sčítání setkala. Obdrželi jsme spoustu zpráv od všech obdivovatelů ptactva a milovníků přírody.

Doufáme, že se setkáme se stejným ohlasem i při letošním letním sčítání labutí, které proběhne 16. a 17. června 2001. Sčítat se budou všechny labutě, a to v následujících kategoriích:

1. páry vodící mláďata, případně sedící na vejcích

2. mláďata včetně zastoupení šedých a bílých mláďat v rodince

3. nehnízdící labutě včetně neúspěšně hnízdících

Ve zprávě ze sčítání je třeba uvést:

1. jméno a adresu

2. datum sčítání

3. seznam všech navštívených vodních ploch (název, nejbližší obec, okres)

4. počet labutí na jednotlivých lokalitách podle výše uvedených kategorií.

Výsledky sčítání můžete zaslat na adresu Moravského ornitologického spolku (P. O. Box 65, 750 02 Přerov 2) nebo 0641/203 150, večer 0641/307 127.

Předem všem děkujeme za účast a přejeme Vám pěkné počasí a plno hezkých zážitků při vycházce za labutěmi. O výsledku sčítání Vás budeme informovat prostřednictvím médií.

Jiří Polčák

Od druhé poloviny května se začaly v našich lesích objevovat první jedlé houby. Byly nalezeny hřiby kováři, hřiby dubové, některé druhy kozáků, žampiónů a holubinek. V poslední době se začínají objevovat také různé druhy jedovatých muchomůrek a vláknic. Houbaři, kteří si svými nálezy nejsou jisti, mají možnost donést své úlovky k bližšímu určení do mykologické poradny v přerovském Ekocentru MOS na ulici Čapky Drahlovského. Své nálezy zde mohou nosit od ponděli do pátku, od 9 do 16 hodin. Je nutno nahlásit přesné místo nálezu (typ lesa), datum a jméno sběratele. Plodnice hub by neměly být v žádném případě ořezány a delší dobu skladovány. Rovněž houby donesené zapařené v igelitových sáčcích znesnadňují přesné určení. K přepravě hub postačí obyčejný papírový sáček.

Jiří Polčák

V sobotu 2. června 2001 nalezli členové mykologického klubu z Přerova v tovačovské dubové aleji vzácnou houbu hřiba kavkazského. Podle údajů České mykologické společnosti je tovačovská lokalita jediným známým místem výskytu tohoto druhu na Moravě. V Čechách byl nalezen celkem na pěti lokalitách. Jak napovídá druhový název této houby, leží její areál výskytu zejména ve východní části Evropy a v západní Asii. Je potěšitelné, že byla tato houba nalezena v Tovačově celkem třikrát. Dvě plodnice byly již v loňském roce zaslány jako dokladový materiál k bližšímu prozkoumáni na ústředí České mykologické společnosti v Praze.

O obrovském významu této lokality svědčí i řada dalších velmi vzácných nálezů nejen hub, ale i živočichů. Již delší dobu projednávají pracovníci Okresního úřadu referátu životního prostředí v Přerově návrh na zařazení tovačovské dubové aleje do některých z vyšších stupňů kategorie ochrany tohoto území.

Jiří Polčák

V sobotu 2. června 2001 pozorovali členové Moravského ornitologického spolku Jiří Polčák a Pavel Vojtěchovský na Tovačovských rybnících velmi vzácného bahňáka - keptušku běloocasou. Jedná se o první výskyt tohoto ptačího druhu na území ČR.

Keptuška běloocasá obývá stepní a pouštní oblasti Iránu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Celková početnost tohoto druhu však není známa. Tito ptáci jsou podle dostupných údajů ohroženi na svých původních hnízdištích intenzifikací zemědělství, které s sebou nese neustálé vysušování mokřadů a zavodňování pouštních oblastí. Keptušky zde již pravděpodobně nenacházejí vhodné podmínky k hnízdění, a proto podnikají delší tahové potulky směrem na severozápad. Pozorování keptušky běloocasé v Evropě je však stále velkou vzácností. Z celé Evropy není známo více než 30 údajů o jejím výskytu.

Jiří Šafránek

V sobotu 14. dubna pořádal Moravský ornitologický spolek v Záhlinicích na kroměřížsku ornitologickou exkurzi zaměřenou na poznávání našeho ptactva.

Exkurze se zúčastnili zájemci z několika okolních okresů a i přes celkem nepříznivé počasí společně pozorovali 68 druhů ptáků.

Nejvzácnějšími zjištěnými druhy bylo 5 kusů kolih velkých, jeden rybák velkozobý a orlovec říční. Dále byl zaznamenán první přílet jiřiček, budníčka většího a pěnice pokřovní. Na hnízdech s vejci seděly již dvě labutě a místní záhlinický čáp opravoval hnízdo a vyhlížel svoji partnerku.

Účastníci exkurze si prohlédli i okusy bobrů na hrázích rybníků, většina však byla staršího data a jen na jednom místě bylo pouze několik čerstvých. Bobrů zde znatelně ubylo a je otázkou, kam se odstěhovali. Ochranáři mohou pouze doufat, že to není dílo pytláků.

Další exkurze Moravského ornitologického spolku je plánována na 12. května do Hostýnských vrchů za vzácným strakapoudem bělohřbetým a lejskem malým.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Moravský ornitologický spolek pořádá pro zájemce o poznávání a ochranu ptactva další ornitologickou exkurzi. Tentokrát na Záhlinické rybníky na kroměřížsku. Jde o významnou ornitologickou lokalitu střední Moravy, na níž se zastavují v době tahu nejrůznější vodní ptáci - kormoráni, volavky, severské kachny a husy, orli mořští, bahňáci. V poslední době se zde vyskytují i bobři, jejichž okusy jsou patrné na některých stromech.

Zájemci o účast na naučné exkurzi se mohou přidat k ornitologům, kteří odjíždějí vlakem z Přerova v 7.24 hodin v sobotu 14. dubna. Vedoucím exkurze je zkušený přerovský ornitolog Jiří Polčák. Ornitologové očekávají, že se na exkurzi setkají i se zájemci z kroměřížska a zlínska. Za nepříznivého počasí se exkurze nekoná. Na společnou naučnou vycházku se s vámi těší členové Moravského ornitologického spolku z Přerova.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Moravský ornitologický spolek pořádá pro veřejnost v neděli 1. dubna 2001 u příležitosti "Dne ptactva" ornitologickou exkurzi na Tovačovské rybníky. Jde o jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit střední Moravy, na níž se v této době zdržují táhnoucí vodní ptáci - kormoráni, volavky bílé, lžičáci pestří, čírky modré, hvízdáci, hoholi a orlovec říční. Zároveň zde bude možno pozorovat i protahující drobné pěvce, bahňáky, dravce a husy. Připravena bude i ukázka odchytu a kroužkování ptáků.

Sraz a odjezd zájemců o účast na exkurzi je v Přerově na autobusovém nádraží, nástupiště č. 13 v 6.50 hodin. Za nepříznivého počasí se exkurze nekoná. Vedoucím exkurze je zkušený ornitolog Jiří Polčák. Na společnou naučnou vycházku se s Vámi těší členové Moravského ornitologického spolku z Přerova.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Za zbytečnou paniku až hysterii považuje Moravský ornitologický spolek obavy veterinářů z možného přenosu kulhavky a slintavky - přilétajícími ptáky, konkrétně vlaštovkami nebo hřivnáči.

Ornitologové vědí, na základě kroužkování, kudy táhnou naši ptáci ze svých zimovišť, a proto se neobávají, že by k nám mohly vlaštovky přinést virus kulhavky a slintavky.

Naše vlaštovky zimují ve střední Africe a vrátí se k nám začátkem dubna. V těchto dnech jsou již ve středomoří v Itálii, na Maltě a v Řecku. K nám se vrátí přes Maďarsko a Rakousko. Zemědělci se tedy nemusí obávat jejich příletu a mohou je bez obav uvítat na svých dvorech.

Dalším druhem, který byl zbytečně obviněn z možného přenosu nebezpečného viru je holub hřivnáč, který sice zimuje v jihozápadní Francii pod Pyrenejemi, ale k nám táhne přes jižní Německo. Tito ptáci se však vyhýbají obydleným územím a nezalétají ani do stájí. Žijí převážně v lesích. Navíc svá zimoviště opustili již koncem února a většina z nich je již u nás na hnízdištích. S nákazou slintavky a kulhavky se tedy opět nemohli setkat.

Celou tuto záležitost považujeme pouze za hledání potenciálních viníků přenosu viru, aby se dalo lépe zdůvodnit případné selhání preventivních opatření.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Jako ochranáři máme mnoho připomínek, ale snad nejvíce nám vadí, že si myslivci přivlastňují i druhy, které nemají s myslivostí nic společného a o něž se vůbec nestarají ve smyslu proklamované péče.

Jde například o dropa velkého (Otis tarda), který již prakticky vyhynul. Ani při jeho případné reintrodukci nebo repatriaci do naší přírody by neměl být myslivecky obhospodařovaný. Není to predátor. Z celoevropského hlediska jde o ohrožený druh.

Dalšími druhy, jejichž lov je naprosto neopodstatněný, jsou lyska černá (Fulica atra), bekasina otavní (Gallinago gallinago), holub doupňák (Columba oenas), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), kvíčala (Turdus pilaris). Nejsou to ani predátoři jiných druhů zvěře, nepřinášejí lovci ani "zvěřinu" ("zvěřina" žádná nebo zcela nepatrná) ani trofej. Myslivci je nejsou schopni nijak "chovat".

Další druhy, které nemají s myslivostí nic společného, jsou potápka roháč (Podiceps cristatus), volavka popelavá (Ardea cinerea), racek chechtavý (Larus ridibundus). Nejsou to predátoři jiných druhů zvěře, "zvěřina" z nich se nekonzumuje, není z nich ani trofej. Myslivci je nejsou schopni nijak "chovat". Pokud už se těmito druhy chce někdo zabývat, nechť se o ně zajímají orgány ochrany přírody a případně rybáři.

Jako ochranáři nemůžeme souhlasit ani se zařazením dalších druhů ptáků mezi zvěř i přesto, že jsou predátory jiných druhů zvěře. Myslivci je opět nejsou schopni nijak "chovat".

Jde o všechny druhy orlů. Ti jsou vzhledem ke své početnosti naprosto nepodstatnými predátory zvěře; toto bude platit i při případném zvýšení jejich početnosti, neboť v současné krajině našeho státu jejich populace může dosahovat několika nebo nanejvýš několika desítek jedinců, což je ve srovnání se stovkami, tisíci až desetitisíci kusy jiných druhů zvěře zanedbatelné množství. Orlovec říční není predátor zvěře, nemá s myslivostí nic společného (viz výše - potápka, volavka, racek). Krahujec obecný a poštolky nejsou predátory zvěře. Motáci, káně lesní a káně rousná nejsou predátoři zvěře nebo jen zcela ojediněle; jejich vliv na populace některých druhů drobné zvěře byl, je a velmi pravděpodobně i nadále bude naprosto mimimální. Naše druhy sov s výjimkou výra nejsou predátory zvěře. Výr velký je částečně predátorem drobné zvěře. Výrů velkých je v ČR 600-950 párů, zatímco bažantů je 260 000 - 600 000 a zajíců 365 000. V ČR musí být v životaschopných populacích zachovány všechny původní druhy zvěře, tedy i výr velký. Jeho populace nikdy nedosáhnou tisíců párů. Vzhledem k jeho hustotě hnízdění v naší krajině nebyl, není a nebude významným predátorem zvěře. Jeho lov a tedy i zařazení mezi zvěř nemá opodstatnění.

Jiří Šafránek, prezident MOS

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Polčák, Jiří Šafránek

Jiří Polčák, vedoucí Mykologického klubu

Jiří Šafránek

Obrázek kameňáčka pestrého z Tovačova dne 24. 9. 2000. Videozáznam Jiří Polčák.

Jiří Polčák

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov

Trsnatec oříš
Nalezen při inventarizačním průzkumu hub v Paršovickém polesí dne 26. 6.
Celkem byly nalezeny 4 plodnice velikosti téměř kopacího míče. Tato houba roste vzácně poblíž stromů a pařezů listnáčů. Častěji se objevuje v teplých místech ČR. Na Přerovsku byla nalezena zřejmě poprvé. Základem této trsnaté houby je silný třeň, který se mnohonásobně rozvětvuje a na koncových větvích nese 100-200 kloboučků. Celý trs má průměr 10-50 cm a může vážit až 4 kg. Protože tato houba roste na svém stanovišti po více let, dá se výskyt předpokládat i v dalších letech. Jedná se o jedlou a velmi chutnou houbu, která by však měla být pro svou vzácnost chráněna.

Hřib dřevožijný
Nalezen na stejné lokalitě. Jedná se o velice vzácný druh, který byl nalezen v Evropě pouze v Německu, Dánsku, Anglii a ČR. 4 plodnice této houby nalezl Milan Plášek již minulí rok. Na stejném místě jsme pozorovali výskyt tohoto druhu i letos a to již od 18. 6. kdy bylo nalezeno 5 malých plodniček z kterých později vyrostly 2 plně vzrostlé plodnice. Jedná se teprve o 3 lokalitu na území ČR. Protože je tato houba velice vzácná není nic známo o jejím praktickém využití. Jedná se o jedinou hřibovitou houbu, která rostena pařezech jehličnatých stromů.

Jiří Polčák

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov

Na tento problém upozornili Moravský ornitologický spolek v Přerově olomoučtí členové Ligy na ochranu zvířat. Ornitologové okamžitě kontaktovali vedení tiskárny a požádali majitele o stažení reklamní vzducholodě do doby, kdy mláďata opustí hnízdo. Podle ornitologů by to mělo být nejpozději 20. července.

Vedení firmy EPAVA vyhovělo žádosti a přislíbilo, že stáhne reklamní vzducholoď až do vyvedení mláďat. Ornitologové jsou rádi, že narazili na tak vstřícný přístup vedení firmy a že mláďata čápů budou bez úhony vyvedena.

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek, kresba: Václav Plšek

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) neprodlouží smlouvu s firmou Ekostrix, která pátým rokem realizuje na okrese Prostějov biologickou ochranu zemědělských kultur instalací hnízdních budek pro poštolky a sovy. Oznámeným důvodem je, že tato metoda potlačování hrabošů se ukázala neefektivní.

Podle názoru ornitologů Moravského ornitologického spolku dnes MZe sklízí hořké důsledky svého úsilí z let 1995-6, kdy se po nepříjemnostech způsobených aplikací jedovatých rodenticidů potřebovalo ukázat v zelenějším světle a uspokojit nejhlasitější kritiky.

Bohužel uzavřelo smlouvu s firmou, která slibovala nemožné. Minimálně 90 % instalovaných budek zůstalo neobsazeno a populace ptačích predátorů nevykazuje ani po čtyřech hnízdních sezónách slibovaný progresivní nárůst. Výkon realizující firmy vzbuzuje řadu pochybností. Ekostrix například loni podal zprávu o "přesídlení většiny párů poštolek z jihovýchodní části areálu do severozápadní, kde se vytvořilo poměrně silné hnízdní seskupení." Podle ornitologa Miroslava Macha z Moravského ornitologického spolku však v této - pro poštolky - nejméně atraktivní části okresu bylo obsazeno cca 1% z nesmyslně vysokého počtu budek.

Prezident Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek považuje za skandální skutečnost, že MZe k celému projektu odmítá poskytovat podrobnější informace. Žádosti ornitologů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím odpírá s poukazem na "obchodní tajemství".

Další budoucnost umělých hnízdišť je nejistá. Většina budek je vyrobena z plastových kanystrů. Tyto budky je třeba každoročně čistit a kontrolovat, jinak hrozí zdravotní újmy mláďat. Ministerstvo za čistění a údržbu budek od začátku realizace projektu platilo, nyní jejich ponechání osudu nepovažuje za žádný problém. Nejmenovaný státní úředník prohlásil: "Ptáci, když budou chtít, tak si budky vyčistí sami".

Miroslav Mach, e-mail: machmiroslav@volny.cz

Jiří Šafránek, Dr. František Hanák

RNDr. František Hanák

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

V sobotu 1. 4. pořádají ornitologickou exkurzi na Záhlinické rybníky u Hulína (KM). Sraz účastníků je v 8,15 hodin přímo na hrázi rybníka u obce Záhlinice. Další exkurze za ptactvem je plánována na neděli 2. dubna do okolí rybníků v Tovačově. Sraz účastníků je v 7.45 hodin na břehu rybníka u sádek. Obě exkurze vede zkušený ornitolog Jiří Polčák.

Zájemci o společné poznávání ptactva a jarní přírody jsou zváni k hojné účasti.

Další akcí Moravského ornitologického spolku bude "Den ptactva v Ekocentru MOS". Proběhne v sobotu 1. dubna v prostorách přerovského ekocentra. Půjde o prodejní výstavku ochranářských pomůcek - ptačích budek, krmítek, informačních letáků, časopisů, knih a ochranářské literatury, spojenou s poradnou ve věcech ochrany přírody a životního prostředí. Zájemci o ochranu ptactva jsou zváni k návštěvě od 9.00 do 11.00 hodin. K dispozici bude i množství ochranářských letáků s návody na výrobu ptačích budek, krmítek a napajedel. Letáky MOS budou k dispozici zdarma pro všechny účastníky.

Jiří Šafránek

Každý kdo zjistí přítomnost některého z uvedených druhů, může odeslat po Internetu údaje o svém pozorování do databáze ve Švýcarsku. Během 24 hodin se příslušný údaj zobrazí v mapě Evropy.

Díky členům MOS bylo do Švýcarska nahlášeno několik pozorování ze střední Moravy. Jde o pěnici černohlavou pozorovanou p. Jiřím Polčákem 24. března v Záhlinicích (KM) a p. Bedřichem Gavendou 26. března u Troubek n. B. a dále vlaštovku obecnou, pozorovanou opět p. Bedřichem Gavendou již 12. 3. 2000 v Prusích na Přerovsku.

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

RNDr. František Hanák

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov

Jiří Šafránek

Dalším neklamným znamením blížícího se jara jsou i první květy sněženek a čemeřic, které vytáhly ze země sluneční paprsky. V zahradách již také začala sháňka po hnízdních dutinách. Sýkory koňadry i modřinky osazují ptačí budky. Pozadu nezůstaly ani hrdličky zahradní, jejichž tok byl slyšet i v parcích měst.

Přílet dalších ptáků může pozdržet jen náhlé ochlazení, jaro je však za dveřmi.

Jiří Šafránek

Naši ptáci v této době opravdu strádají. Přes sníh a led se nemohou dostat k potravě - semenům, plodům a k hmyzím škůdcům zimujícím v nejrůznějších štěrbinách. V této době žijí naši opeřenci především z vlastních tukových zásob, a proto hledají přilepšení na krmítku.

Ptákům můžete pomoci v čase nejkrutější zimy i vy, stačí jim běžná slunečnice. U krmítka pak můžete zavěsit kus loje nebo syrového sádla a potom už jen čekat na první hosty. Zpravidla jimi budou všudypřítomné sýkorky - koňadra a modřinka. Později se objeví zvonci, kosi, pěnkavy, jikavci, hýl, dlask, brhlík, strakapoud a případně další. Jejich počet a druhy odpovídají vždy místním podmínkám a typu krmítka.

Někteří ptáci, jako například pěnkava a chocholouš na klasické krmítko nikdy nepřiletí, ale budou hledat potravu pouze pod ním na zemi. Nezapomeňte jim proto utrousit trochu i na zem. Chocholouši mají však nejraději proso a loupaný oves. Nikdy však nedávejte na krmítka žádné zbytky z kuchyně, ptáci by mohli uhynout.

Pokud se chcete o správném přikrmování dozvědět více, napište si o ilustrovaný návod do společnosti pro ochranu ptactva: Moravský ornitologický spolek, p. o. box 65, 750 65 Přerov 2. Návody rozesíláme zdarma, stačí přiložit ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.

Jiří Šafránek

vyhlašuje 1. kolo ankety Hanácká žížala 1998

Cílem ankety je vyhledání a ocenění letošních aktivit, které se už nějakým způsobem kladně projevili pro životní prostředí v okresech Olomouc, Prostějov a Přerov.

Uzávěrka 1. kola je 26. ledna 1999 včetně.

Po tomto 1. kole bude jmenována odborná komise, sestavená po dohodě pořádajících organizací a způsobem osvědčeným z minulých let vyhlásí environmentální aktivity roku 1998 uvedených středomoravských okresů.

Pravidla:

1. Přínos aktivity ke zlepšení životního prostředí je nesporný, vysoce převyšuje "ekologická" rizika nebo újmy spojené s činností. 2. Osoby nebo organizace navržené k ocenění mají sídlo v okresech Olomouc, Prostějov a Přerov nebo se aktivita v nich nezanedbatelně kladně projevuje. 3. Aktivita je vykonána nad rámec povinností daných zákony, povinností předepsaných orgány státní správy a pod... 4. Aktivita se může ucházet o prvenství v anketě opakovaně v případě, že doposud nezískala prvenství. Je možné, že vítěz z minulých let předloží další aktivitu k ocenění. 5. Anketa je pořádána ve dvou kolech, v prvním budou vybrány všechny akce hodné pozornosti, ve druhém kole komise sestavená po dohodě pořádajících organizací a jmenovaná Českým svazem ochránců přírody Prostějov stanoví definitivní pořadí aktivit. 6. Anonymní návrhy nejsou posuzovány. Organizátoři ručí za to, že anketní lístky nebudou použity k jiným účelům než k vyhodnocení ankety. Vyzýváme čtenáře aby přímo na adresu organizátorů (ČSOP - Prostějov, Sluňákov - Olomouc, Moravský ornitologický spolek - Přerov) zasílali svoje návrhy aktivit k ocenění. Upozorňujeme, že aktivity se mají týkat vymezeného území a mají být nad rámec povinností daných zákony. Hodnoceny budou aktivity ověřitelné a ověřené, nikoli záměry a projekty. Prosíme čtenáře o odpověď na následující otázky: 1. Navrhujete některé aktivity k ocenění ? - napište prosím které s krátkým odůvodněním: 2. Seřaďte prosím všechny aktivity hodné k ocenění ve Vámi doporučeném pořadí 3. Považujete za vhodné zveřejňovat také negativní příklady?. Pokud ano, uveďte které: 4. Máte zájem zúčastnit se druhého kola ankety, kdy bude stanovováno definitivní pořadí aktivit? V .....................................dne ............... čitelná adresa, podpis

Své návrhy může každý zájemce oznámit, a to osobně nebo písemnou formou, na adresy:

ČSOP Prostějov, Vodní 11, 796 01 Prostějov,

Sluňákov, Sdružení pro ekologickou výchovu, Horní nám. 1, 771 27 Olomouc

Moravský ornitologický spolek, P.O. Box 65, 750 65 Přerov 2

Jiří Šafránek

Okresní úřady totiž mnohdy povolují lov kormoránů bez znalosti jejich skutečného stavu, jen na základě velmi nepřesných údajů rybářů a jim zavázaných odborníků.

Pokud chcete pomoci při objektivním hodnocení početního stavu kormoránů v ČR a navštěvujete okolí vodních ploch, zašlete svá pozorování Moravskému ornitologickému spolku, P. O. Box 65, 750 65 Přerov 2.

Velmi cenná jsou i pozorování z předešlých let. Každé pozorování by mělo obsahovat datum a místo (jméno rybníka, řeky, obec a okres), počet kusů, jejich chování, jméno pozorovatele s adresou.

Takto získané údaje budou po zpracování poskytnuty státním orgánům, které rozhodují o životě a smrti těchto chráněných ptáků.

Jiří Šafránek

     Ornitologové se však nehodlají smířit ani s již udělenými výjimkami k lovu kormoránů, které byly vydány v sousedních okresech. Podle jejich názoru byly totiž vydány v rozporu s ustanovením zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

     V těchto dnech proto podal Moravský ornitologický spolek podněty k přezkoumání konkrétních rozhodnutí OkÚ v Kroměříži a SCHKO Poodří s žádostí o jejich zrušení. Ornitologové jsou totiž přesvědčeni, že státní úředníci při vydání výjimek k lovu kormoránů porušili zákon o ochraně přírody. Protože se však bezbranní ptáci nemohou bránit proti bezpráví, rozhodli se je zastupovat a chránit. V podobných případech jsou sice často státní úředníci vystaveni silnému tlaku ze strany vlivných lobbystických skupin - podnikatelů a myslivců, ale to je jistě neopravňuje k porušování zákonů.

     Ornitologové jsou optimisty a věří, že příslušné územní odbory Ministerstva životního prostředí zruší „protizákonná“ rozhodnutí.

Jiří Šafránek

     Rozsáhlé výzkumy německých ochranářů prokázaly, že na jednom běžném metru průhledné protihlukové stěny uhynou až dva ptáci ročně.

     Ptáci však nalézají smrt i na neprůhledných skleněných stěnách, které tvoří pláště nejrůznějších budov a konstrukcí. V těchto stěnách se zrcadlí krajina, stromy i obloha a ptáci letí bez obav proti takové ploše, aniž by si mohli uvědomit, že jde pouze o obraz krajiny za jejich zády. Někdy se sice dokaží ještě zastavit, když spatří v poslední chvíli vlastní obraz, ale často je již pozdě.

     Těmto zbytečným úhynům je možné zabránit odplašením ptáků nalepením siluet dravců přímo na skleněné plochy. Není však silueta jako silueta, a tak se objevily i zcela nefunkční napodobeniny siluet dravců.

     Pokud znáte místa, kde na skleněných plochách zbytečně hynou ptáci, upozorněte na to příslušné úřady (odbory životního prostředí MěÚ) nebo majitele. Podrobnější údaje o možnostech odplašení ptáků od skleněných stěn můžete získat na adrese: Moravský ornitologický spolek, P. O. Box 65, 750 65 Přerov 2.

Jiří Šafránek

     Pro svůj zpěv a vzhled patří právě ptáci k nejvděčnějším objektům pozorování. Navíc se také vyskytují ve všech prostředích a vnímavý pozorovatel je má stále na blízku. Ne všichni lidé ale jednotlivé druhy ptáků rozeznají ač by velmi rádi.

     Právě pro tyto zájemce připravil Moravský ornitologický spolek výukové videokazety "Poznáváme naše ptáky I. a II. díl". Na nich je poučným způsobem představeno 100 druhů našich nejběžnějších ptáků, včetně jejich hlasových projevů. Obě kazety slouží k poučení a k propagaci ochrany našeho ptactva a jeho životního prostředí.

     Další možností využití volného času je výroba ochranářských pomůcek sloužících k ochraně našeho ptactva. Ochranáři z ornitologického spolku vedou mládež k aktivní pomoci ptactvu rozšiřováním letáčků s návody na výrobu ptačích budek, napajedel a krmítek. Letáčky zasílají všem zájemcům o ochranu ptactva bezplatně.

     Pokud tedy i vy chcete přispět k ochraně ptactva výrobou ptačích budek, napajedel či krmítek, neváhejte a napište si na adresu Moravského ornitologického spolku, p.p. 65, 750 65 Přerov 2. K žádosti o ochranářské návody nezapomeňte přiložit i ofrankovanou obálku se zpáteční adresou. Usnadníte tím rychlé vyřízení.

Jiří Šafránek

     Jelikož vyhánění kavek by bylo téměř nemožné a dosti náročné a jakékoliv zásahy do populace těchto ptáků jsou nepřípustné, bylo svoláno šetření, kterého se zúčastnili zástupci firmy Mopav, městského a okresního úřadu a Moravského ornitologického spolku. Šetření bylo zakončeno na stávajícím hnízdišti, kde člen MOSu okroužkoval několik mladých kavek a poštolek.

     Výsledkem šetření by mělo být nalezení vhodného řešení ochrany této vzácné populace kavek.

Jaroslav Dohnal
člen MOS

     Začátkem dubna letošního roku byli členové Moravského ornitologického spolku v Přerově upozorněni na opuštěné hnízdo na zemi, ve kterém byla snůška pěti vajec. Na místo se vypravili ornitologové Jarek Dohnal a Aleš Dufek a zjistili, že se jedná o hnízdo pustovek. Při kontrole objevili ještě další soví hnízdo s vejci.

     Ačkoliv první hnízdo bylo opuštěno, je naděje, že alespoň sovy z druhého hnízda odchovají mláďata a to i díky ochraně a vzájemné spolupráci s panem ing. Jiřím Pospíšilem z MěÚ v Chropyni a s firmou Agro Ječmínek s.r.o., která vyšla mladým ornitologům maximálně vstříc a omezila jarní zemědělské práce v okolí hnízdiště.

     Po dvaceti letech se podařilo opět doložit hnízdění pustovek v naší republice.

Jaroslav Dohnal
člen MOS

     S tímto postupem však nesouhlasí ornitologové. Ti doporučují rybářům, aby kormorány pouze plašili, a tím lépe chránili své ryby. Navíc vytýkají rybářům, že zcela účelově zkreslují fakta. Rybáři totiž uvádějí, že všechny zmizelé ryby sežrali kormoráni. Naproti tomu ještě před rokem, když vylovili např. o 33 % ryb méně než plánovali, jako příčinu uváděli nepříznivou zimu, jarní úhyn ryb a povodně.

     V poslední době začal dokonce zástupce Rybářství Přerov a.s. vyhrožovat soudem o náhradu škody Okresnímu úřadu v Přerově. Přitom jistě dobře ví, že by nic nevysoudili, protože by museli vše nezvratně dokázat. Jde tedy jen o nepřiměřený nátlak na státní úředníky v průběhu správního řízení.

     Vše tedy svědčí spíše o tom, že jde rybářům pouze o náhradu škod, které si zavinili sami špatným hospodařením a nezájmem o ochranu chovaných ryb. Kormoráni se jim zřejmě stali jen dobrou záminkou.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Tyto úpravy však nesvědčí ptákům, kteří zde hojně hnízdili v dutinách. Ornitologové se proto rozhodli pomoci ptákům vyvěšením ptačích budek. Svůj záměr konzultovali s vedoucím odboru životního prostředí MěÚ RNDr. Julišem, který celý projekt podpořil. V parku bude postupně vyvěšeno asi 20 budek různých typů - sýkorníky, špačníky, šoupálkovníky, sovník pro puštíka a jedna budka pro netopýry. Všechny budky vyrobili studenti Střední lesnické školy v Hranicích a vyvěšení provedli členové ornitologického kroužku při Biologické stanici v Přerově. Členové ornitologického kroužku se budou o budky starat, kontrolovat je a čistit.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     U nás zimující druhy, např. kosi, sýkory, zvonci a dokonce i výři začali s námluvami. Ve městech můžeme již pozorovat hrdličky při stavbě hnízd.

     Vše nasvědčuje tomu, že i ptáci jsou přesvědčeni, že jaro opravdu začalo.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Autor článku není ochoten připustit skutečný důvod obtíží. Především neměli úředníci v žádném případě dopustit zřízení skládky odpadů v blízkosti hřbitova. To se však stalo a proto je nutné zabránit havranům, aby využívali skládky jako zdroje potravy. Zde však selhává provozovatel skládky a opět okresní úřad, jehož úředníci dohlíží na dodržování zákona o odpadech. Dle § 8 ods. 2 písmeno a) je provozovatel skládky povinen zabezpečit odpad před zcizením nebo jiným nežádoucím únikem.

     Je tedy zarážející, že se okresní úřad spokojil s odstřelem havranů, místo aby vyžadoval dodržování platného zákona. Příště by zde mohli úředníci povolit například lov psů přímo v ulicích jen proto, že kálí na chodníky!

     Závěrem tedy doporučujeme kroměřížským, aby si udělali pořádek na vlastní skládce a nezabíjeli nevinné tvory.

     Na vědomí:

     Okresní úřad Kroměříž - přednosta a ref. ŽP

     Redakce celostátních a regionálních deníků

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Naši ptáci v této době opravdu strádají. Přes sníh a led se nemohou dostat k potravě - semenům, plodům a k hmyzím škůdcům zimujícím v nejrůznějších štěrbinách. V této době žijí naši opeřenci především z vlastních tukových zásob, a proto hledají přilepšení na krmítku.

     Ptákům můžete pomoci v čase nejkrutější zimy i vy, stačí jim běžná slunečnice. U krmítka pak můžete zavěsit kus loje nebo syrového sádla a potom už jen čekat na první hosty. Zpravidla jimi budou všudypřítomné sýkorky - koňadra a modřinka. Později se objeví zvonci, kosi, pěnkavy, jikavci, hýl, dlask, brhlík, strakapoud a případně další. Jejich počet a druhy odpovídají vždy místním podmínkám a typu krmítka.

     Někteří ptáci, jako například pěnkava a chocholouš na klasické krmítko nikdy nepřiletí, ale budou hledat potravu pouze pod ním na zemi. Nezapomeňte jim proto utrousit trochu i na zem. Chocholouši mají však nejraději proso a loupaný oves. Nikdy však nedávejte na krmítka žádné zbytky z kuchyně, ptáci by mohli uhynout.

     Pokud se chcete o správném přikrmování dozvědět více, napište si o ilustrovaný návod do společnosti pro ochranu ptactva: Moravský ornitologický spolek, p. o. box 65, 750 65 Přerov 2. Návody rozesíláme zdarma, stačí přiložit ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Ornitologové a ochránci ptáků se proto obrátili přímo na přednostu Okresního úřadu Mgr. Piláta s žádostí o zrušení povolení k lovu havranů. Tento lov totiž považují za zcela neodůvodnitelný a neopodstatněný, naopak uvádějí, že jde pouze o další případ zneužití zákona o myslivosti "milovníky zabíjení zvířat" k ukájení vlastních komplexů. Skuteční myslivci by se takové činnosti nikdy nepropůjčili. Vyzývají proto ty občany, kteří se stali svědky lovu (týrání) na hřbitově a viděli zde postřelené havrany ponechané svému osudu, aby poslali svá svědectví do Moravského ornitologického spolku, P. O. Box 65, 750 85 Přerov 2.

     Ornitologové jsou však optimisty a věří, že přednosta Okresního úřadu udělá přítrž nesmyslnému masakrování ptáků.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Vedení spolku úzce spolupracuje s vedoucím stanice dr. Hanákem při svých snahách o získání finančních prostředků od různých nadací a fondů na opravu poškozených sbírek a knih.

     Právě nyní se jim podařilo získat nemalou částku od Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) z mimořádného grantového programu "SOS - Povodeň". Tento program slouží k podpoře neziskových nevládních organizací, které působí v oblastech postižených povodněmi. Peníze této nadace budou použity na nové vazby knih, které se podařilo vysušit a očistit od nánosů bláta. Předpokládají, že nový kabát získá během půl roku asi 250 až 300 knih, převážně těch nejvzácnějších.

     Členové spolku navíc pořádají sbírku přírodovědných knih a časopisů mezi svými členy a příznivci k doplnění knihovny v Ornitologické stanici. V případě, že i vy chcete pomoci a máte někde doma odloženou přírodovědnou literaturu, zašlete ji na adresu: Moravský ornitologický spolek, p. p. 65, 750 65 Přerov 2.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Po opadnutí vody se na záchraně promočených exponátů a knih podíleli mimo pracovníků muzea i dobrovolníci a členové Moravského ornitologického spolku. A právě jen díky dobrovolníkům se podařilo vysušit všechny promočené vycpaniny. Jmenovitě je nutné poděkovat manželům Jandovým z Přerova, kteří zorganizovali převoz všech exponátů do sušárny dřeva. Navíc se jim podařilo sehnat i náhradní prostory k uskladnění tisíců knih do doby, než vyschne budova ornitologické stanice. Jen díky jejich obětavé pomoci neskončilo 90 % exponátů na skládce.

     Dnes jsou již sbírky z nejhoršího venku a záleží jen na ochotě vedení muzea, zda se postará o obnovení poškozené výstavní expozice. Doufáme, že se tak stane v dohledné době.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Dosud se však neobjevilo tak závažné rozhodnutí, které by negativně ovlivnilo takové množství živočišných druhů. Jde o novou vyhlášku provádějící zákon o myslivosti. Tu uvedl k životu svým podpisem ministr Josef Lux 9. května 1996.

     Tato vyhláška mimo jiné umožňuje lov nejohroženějších živočichů ČR jako je např. vydra říční, tetřívek obecný a sluka lesní.

     Lov hus v únoru, kdy začínají hnízdit, zakládat hnízda a snášet vejce. Což je všeobecně považováno za neetické.

     Lov druhů, které ubývají a nebo nebyly dosud loveny vůbec: lyska černá, polák velký, polák chocholačka, hrdlička zahradní, hřivnáč, havran polní a tchoř tmavý.

     Lov druhů, které se v ČR nevyskytují - kozorožce horského, sviště horského a bažantů rodu Chrysolophus a Gennaeus.

     Lov laní (jelena evropského a jelena siky) v lednu, kdy jsou březí a v červenci, kdy kojí svá mláďata, což je dokonce v přímém rozporu s platnými zákonnými ustanoveními o veterinární péči.

     Nejvíce zarážející je, že se ministr zemědělství a předseda křesťanské strany v jedné osobě ztotožnil s lovem březích a kojících laní. Titul Ropák roku 1996 si tedy jistě zaslouží.

Jiří Šafránek
prezident MOS

     Pracovníci stanice seznámí zájemce v expozici s preparáty našich ptáků, mnohdy ojedinělých a vzácných zatoulanců. Také zodpoví jakýkoli dotaz a poskytnou radu z oblasti zoologie, chovatelství a ochrany ptactva na zahrádce a v okolí bydliště. Součástí expozice je výstava snůšek vajec našich ptáků, které jsou demonstrovány přímo u preparátů.

     K bezplatnému odběru budou k dispozici letáčky s tématikou ochrany ptáků (přikrmování, výroba budek) a další přírodovědné publikace (např. Chráněná území Přerovska). Propagace ochrany ptáků bude zajištěna díky laskavé spolupráci Moravského ornitologického spolku, který zdarma poskytnul propagační letáčky.

     V tomto ročním období je návštěva stanice vhodná pro rodiny s dětmi jako součást sobotní či nedělní vycházky nebo pro zájmové kolektivy. Vstupné je 3 Kč pro děti a 6 Kč pro dospělé. Pro školy a další zájemce je Moravská ornitologická stanice přístupná kdykoli ve všední den, zejména jako motivace nebo doplněk učiva zoologie 6. tř. ZŠ nebo primy gymnázií a ekologie všech typů středních škol.

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov

     V následujících dnech očekávají ornitologové přílet budníčka menšího, rehka domácího a bramborníčka černohlavého. Naopak se pomalu začnou od nás vytrácet hejna havranů a kavek, směřující přes Polsko až do rozsáhlých oblastí Ruska kolem Moskvy.

Jiří Šafránek

     Přerov se tak stal sídlem největší ornitologické organizace v České republice a zájem lidí o ochranu ptactva stále vzrůstá.

-sk-

     Nyní obdrželi členové spolku děkovný dopis z Kanceláře prezidenta republiky, z něhož se dozvěděli, že si pan prezident pověsil krmítko doma v zahradě a že je hojně navštěvováno ptáky po celou zimu. V letošní tuhé zimě bylo opravdu krmítek zapotřebí - podle odhadu MOS mají ptáci každou zimu v České republice k dispozici až 100 000 krmítek. Členové MOS rozeslali jen během této zimy více než 6000 návodů na správné přikrmování ptáků zájemcům, kteří se na spolek obrátili.

Jiří Šafránek

     Na přípravě ekovečeru se podílí i Moravský ornitologický spolek a Klub na ochranu dravých ptáků a sov při sdružení Děti Země. Společně pozvali i zástupce myslivců a veřejnosti. Všichni zájemci o zajímavou diskuzi se mohou ekovečeru zúčastnit. Proběhne v úterý 18. února 1997 v Divadle hudby v Olomouci od 17 hodin.

Jiří Šafránek

     Členové spolku nález oznámili pracovníkům Okresního úřadu v Přerově a 2 havrany předali k vyšetření do Okresní veterinární stanice v Přerově. Ostatní ptáci putovali do Moravské ornitologické stanice, kde se po parazitologickém vyšetření stanou součástí rozsáhlých ornitologických sbírek.

     Poslední podobný úhyn havranů se stal přesně před rokem 17. 1. 1996 v obci Měrovice nad Hanou. Tehdy byl jako příčina úhynu zjištěn jed, který je součástí přípravků na hubení hlodavců.

Jiří Šafránek

     Přikrmování ptáků má u nás sice dlouholetou tradici, ale stále se setkáváme s řadou chyb, jichž se lidé dopouštějí, a ptákům tak nevědomky ubližují. Na krmítku by se v žádném případě neměly objevit drobky chleba, brambory a zbytky z kuchyně. Naopak nejžádanější ptačí potravou jsou v zimě semena slunečnice nebo kus hovězího loje.

     Pokud si chcete udělat krmítko, stačí jen pár prkýnek a ptáci se vám odvděčí krásnými zážitky při jejich pozorování. Chcete-li se dozvědět více, jak ptákům pomoci a jak tyto užitečné pomocníky udržet v zahradě po celý rok, napište si do Moravského ornitologického spolku, P. O. Box 65, 750 65 Přerov 2. Nejrůznější ochranářské materiály rozesílají všem zájemcům zdarma. Jen za poslední měsíc takto rozeslali více než 6000 letáčků s návodem na správné přikrmování ptáků.

Jiří Šafránek

     Pokud patříte k více než 40 miliónům uživatelů Internetu, můžete se počínaje dnešním dnem seznámit s materiály MOS prostřednictvím svého počítače. Z kteréhokoliv místa na světě, kde mají telefon, se můžete spojit s Moravským ornitologickým spolkem přes http://www.iweb.cz/mos nebo poslat zprávu přes e-mail: mosprerov@atlas.cz.

Jiří Šafránek

     Japonská nadace Sasakawa Peace Foundation uděluje cenu od roku 1994 každoročně. Oceňuje především projekty, které výrazně napomohly změnám v přístupu k ochraně a tvorbě životního prostředí za aktivní účasti veřejnosti v uplynulém roce.

     Moravský ornitologický spolek se umístil na třetím místě s projektem Zapojení veřejnosti do praktické ochrany ptactva.. Projekt spočíval v získávání zájemců o ochranu a mapování některých druhů ptáků. Zapojilo se do něj 3.832 lidí. Největší zájem byl o pomoc ptactvu vyvěšováním ptačích budek.

     Cenu 3.000 dolarů použijí členové spolku opět na propagaci ochrany ohroženého ptactva a získávání dalších zájemců o praktickou činnost v této oblasti.

Jiří Šafránek

     Pracovníci stanice seznámí zájemce v expozici s preparáty našich ptáků, mnohdy ojedinělých a vzácných zatoulanců. Také zodpoví jakýkoli dotaz a poskytnou radu z oblasti zoologie, chovatelství a ochrany ptactva na zahrádce a v okolí bydliště. Součástí expozice je výstava snůšek vajec našich ptáků, které jsou demonstrovány přímo u preparátů.

     K bezplatnému odběru budou k dispozici letáčky s tématikou ochrany ptáků (přikrmování, výroba budek) a další přírodovědné publikace (např. Chráněná území Přerovska). Propagace ochrany ptáků bude za laskavé spolupráce Moravského ornitologického spolku, který zajistil a zdarma poskytl propagační letáčky.

     Expozice bude doplněna i výstavkou hnízdních budek různých typů pro více ptačích druhů. V tomto ročním období je návštěva stanice vhodná pro rodiny s dětmi jako součást sobotní či nedělní vycházky nebo pro zájmové kolektivy. Vstupné je 3 Kč pro děti a 6 Kč pro dospělé. Pro školy a další zájemce je Moravská ornitologická stanice přístupná kdykoli ve všední den, zejména jako motivace nebo doplněk učiva zoologie 6. tř. ZŠ nebo primy gymnázií a ekologie na všech typech středních škol.

RNDr. František Hanák
Muzeum Komenského Přerov
(podrobnější informace o možnosti návštěv mimo tyto dny získáte na tel. 0641/3805)

RNDr. František Hanák

Jiří Šafránek

     Přestože je uvedený ochranářský problém velice dobře znám a na některých místech i ověřen, nenašla se zatím síla, která by tento nepříznivý vývoj ochrany ptáků vyřešila. Měli bychom si však velice rychle uvědomit, kolik poštolek či kání, které nejčastěji využívají sloupy elektrovodů k odpočinku a naleznou zde smrt či závažné poranění, by ještě do konce svého života pochytalo hrabošů a ušetřilo tak peníze v zemědělství.

     Rádi bychom vás vyzvali ke spolupráci při mapování této problematiky a poprosili vás o zaslání jakékoli zkušenosti ohledně sloupů vysokého napětí ve vztahu k živočichům, především pak k ptactvu. Budeme vděčni za každou zprávu, kterou nám k této problematice poskytnete, zvláště pak za fotografie.

     Své poznatky pište na adresu: Moravský ornitologický spolek, P. O. Box 65, 750 65 Přerov 2 a obálku označte heslem SLOUPY.

     Předem Vám děkujeme za Vaše zprávy, které budou zpracovány a projednány na kompetentních místech.

Pavel Moulis

     Nyní dostali ornitologové překvapující zprávu, že byla nalezena 21. 5. 1995 vysílená na jihu Sahary. To je bezmála 3.500 km jižně od rodné budky. Tento jedinečný nález potvrdil, že zcela výjimečně zimují některé naše poštolky až v rovníkové Africe. Většina naších poštolek totiž tráví zimu v jižní Evropě, menší část u nás zůstává po celý rok.

Jiří Šafránek

Jiří Šafránek