Přikrmujte vodní ptáky

Zimní kalamita znepříjemňuje život nejen lidem, ale i živočichům. Zem je pokryta sněhem a ledem, stromy i keře jsou obaleny námrazou. Drobní ptáci za takto nepříznivého počasí využívají krmítka na oknech a balkónech u dobrých lidí.

V zimě u nás však zůstávají i větší ptáci, převážně vodní – labutě, kachny, lysky a rackové. Ti se nyní soustřeďují v některých městech na nezamrzajících úsecích řek a čekají, zda jim někdo přinese něco dobrého.

Nejvhodnější potravou pro ně jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Můžeme jim podávat i pšenici, oves a kukuřici.

Občas se mezi zimujícími vodními ptáky objevují i vzácnější druhy, jako je například labuť zpěvná, která letos zimuje na řece Moravě v Kroměříži. Husa velká a ostralka štíhlá zimují v Přerově na soutoku Bečvy a Strhance. Cizokrajné kachničky uprchlé chovatelům – kachničku mandarínskou a kachničku karolínskou, můžete v těchto dnech pozorovat na zimovišti vodních ptáků v Olomouci na řece Moravě.

Pokud někde uvidíte další vzácné a ojedinělé vodní ptáky, dejte prosím vědět ornitologům. Možná se stanete objeviteli další rarity. Můžete jim napsat, případně poslat fotku pozorovaných druhů na e-mail: mosprerov@seznam.cz.

A pokud byste chtěli našim opeřencům pomoci také na jaře a v době hnízdění, navštivte internetové stránky Moravského ornitologického spolku: www.mos-cso.cz, kde najdete další rady a návody na výrobu ptačích budek, napajedel a koupadel, na výsadbu živých plotů a na první pomoc při nálezu zraněných ptáků nebo mláďat.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Pozorovali vzácnou potápku rudokrkou

Na poslední ornitologické exkurzi pro veřejnost, která se uskutečnila v sobotu 21. listopadu na Tovačovsku pozorovali ornitologové vzácnou potápku rudokrkou. I přesto, že byla celý den velká mlha, tak se podařilo příznivcům pozorování ptáků (birdwatchingu) uvidět na hladině Annínského jezera vysněnou „rudokrčku“. Jde o potápku, která žije v severovýchodní Evropě a jen ojediněle se u nás zastavuje v době tahu na jihozápad, kde zimuje.

Ornitologické exkurze Moravského ornitologického spolku jsou pořádány v rámci projektu Přírodě OK+ podporovaného Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí ČR.

Text: Jiří Šafránek
Fotografie: Adolf Goebel, Jiří Šafránek

Přerovští zimní plavci překvapili české i polské ornitology

Klub dálkového a zimního plavání Spartaku Přerov se pravidelně účastní závodů po celé republice. Jeden z nich se konal v Hradci Králové, v Labi u Eliščina nábřeží v sobotu 21.11.2009. Jednalo se již o 38. ročník, který se podeváté plaval jako Memoriál Františka Kašparovského. I když podmínky nebyly pro otužilce ideální, na jejich vkus bylo příliš teplo - teplota vody 6°C a vzduchu dokonce 8°C, sešlo se jich na startu 106 a závodili na pěti tratích od 100 do 1 000 m.

Diváci se shromáždili na dvou místech. Nejvíce jich bylo na břehu, o něco méně ve vodě. Právě vodní diváci se ukázali jako skupina hodná zvláštního zřetele. Bylo to hejno labutí velkých, z nichž některé měly na nohách kroužky. Protože mezi zimními plavci je i Adolf Goebel ml., člen Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky ČSO, proběhla kromě závodu ještě speciální akce – fotografování labutí pro odečet kroužků. Vlastimil Zaoral st. i Ing. František Bergmann to zvládli opravdu perfektně. K dobrým výsledkům sportovním se tak přidaly i dobré výsledky ornitologické. Odečty s fotodokumentací putovaly na Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze. Jak se vzápětí ukázalo, jednalo se o labutě z tříletého společného česko-polského projektu Východočeské pobočky České společnosti ornitologické a Południowowielkopolskiej Grupy Ogólnopolskiego Towarzystwa Ochrony Ptaków „Labutě 2008 – 2010“. Mezi kroužkovanými labutěmi byla matka se svým letošním potomkem z Velkovřešťovského rybníka. I další labuť má ve svém pomyslném rodném listě letošní rok, liší se místem narození, kterým byl Černý rybník u Opatova. V rámci projektu bylo zatím okroužkováno 220 labutí velkých a tři nalezené pocházejí z letního kroužkování celkem 92 jedinců.

Protože se celou zimu zimní plavci i labutě shromažďují na nezamrzajících úsecích řek, štěrkoven a pískoven, dá se předpokládat, že by tento odečet nemusel být poslední. Koneckonců, i podzimní trénink přerovských otužilců v lomu ve Výklekách na Přerovsku měl zajímavý zoologický výstup. Byla zde objevena populace medúzek sladkovodních.

Šanci na nález kroužkované labutě, a to nejen české, má každý. Moravský ornitologický spolek rád zprostředkuje vaše odečty (barva kroužku nebo značkovacího límce a kód z písmen a čísel) a uvítá i pouhé upozornění na kroužkovanou labuť, aby se zajistil odečet.

Text: Adolf Goebel
Fotografie: Vlastimil Zaoral st.

Poslední letošní ornitologická exkurze MOS

Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO pořádá v sobotu 21. listopadu poslední letošní ornitologickou exkurzi pro veřejnost, tentokrát za ptáky tovačovských rybníků. Sraz účastníků je u sádek Hradeckého rybníka v Tovačově v 10:50 hod. Exkurze se zastaví na Křenovském rybníce. Dále bude pokračovat po hrázích Hradeckého rybníka. Ten se po výlovu a pří vypuštění některých částí stává ideálním místem pro řadu druhů, které zde nacházejí snadnou obživu lovem drobných plevelných rybek na mělčinách. Rybník se tak stává magnetem pro různé druhy racků, včetně druhů, které se dají pozorovat hlavně na tahu a při zimování. Ornitologové zaznamenali v minulých dnech mimo běžně přítomné racky chechtavé také stovky velkých racků bělohlavých, desítky racků bouřních, ale také vzácné racky středomořské nebo žlutonohé. Pravidelně jsou přítomny volavky popelavé a bílé a čas od času se objeví i některý druh posledních protahujících ptáků ze skupiny bahňáků nebo toulající se skupinky severských pěvců.

Předpokládá se také zastávka na štěrkovnách, které využívá k tahové zastávce nebo k zimování řadu druhů kachen, potáplice i potápky. Nějakou dobu se zde zdržuje potápka rudokrká, skupinka husic liščích, hoholů severních a objevili se zde i dva velmi vzácní turpani černí.

Exkurzi povede: Adolf Goebel, mob.: 776 064 743
e-mail: goebel@mos-cso.cz

Text a fotografie: Adolf Goebel

Medúzy bez moře

Medúzy považuje většina z nás za typické obyvatele moře. Myšlenka, že bychom se s nimi mohli setkat v naší přírodě, působí hodně kacířsky. Přesto je tomu tak. A nejen to. První doložený výskyt medúzky sladkovodní, o které je řeč, byl na našem území zaznamenán ve Vltavě již v roce 1930. Nejedná se o původní druh. O to zajímavější je způsob, jakým byl objeven pro vědu. Jedinci, podle kterých byl druh popsán, byli nalezeni mezi exotickými lekníny v rybníčku v londýnském Regent´s Parku. Až později se zjistilo, že tento druh pochází z jihovýchodní Asie. Dnes se s ním můžeme setkat v Evropě, Americe a nejnověji i v Africe. Všude tam byl zavlečen člověkem. Dalšímu šíření napomáhají také ptáci.

Vývoj medúzky, která je příbuznější nezmarům než mořským medúzám, je velmi komplikovaný. Z vajíček se vylíhne průhledná plovoucí larva. Ta se přichytí někde na dně a vytvoří jen několik milimetrů dlouhý polyp podobný nezmarovi. Toto stadium bylo původně popsáno jako samostatný druh a o tom, že je to stadium medúzky, se ví až od roku 1924. Polyp může žít i několik let, množí se pučením a může tvořit tři typy pupenů. Z jednoho se tvoří další polypy, z druhého plazivé larvičky. Tato stadia se po náhodném přichycení mohou přenášet na jiné lokality na peří ptáků nebo i na výstroji potápěčů a plavců. Nápadné stadium medúzy se líhne z třetího typu pupenů a objeví jen tehdy, když se teplota vody dlouhodobě pohybuje nad 20°C. Medúzky mají v této formě oddělená pohlaví a z oplodněných vajíček započne celý reprodukční cyklus nanovo. Velikost medúzek může dosáhnout až tří centimetrů. Žahavé naštěstí nejsou, takže se jich bát nemusíme.

V současnosti žijí medúzky sladkovodní na řadě míst v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. V oblibě mají zatopené lomy, rybníčky i klidné vodní toky. Stále se úspěšně šíří a biologové tento proces pečlivě mapují. Poměrně nedávno byl zjištěn jejich hojný výskyt také v lomu ve Výklekách na Přerovsku. Pokud jste se s medúzkami někde setkali, Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka České společnosti ornitologické rád předá vaše sdělení specialistům.

Text a fotografie: Adolf Goebel

Exkurze Moravského ornitologického spolku k Evropskému festivalu ptactva

Pozorovat migrující druhy ptáků na jejich každoročních tahových cestách, kdy někteří opouštějí Evropu a míří za teplejším podnebím do Afriky, zatímco jiní k nám přilétají ze svých sibiřských a arktických hnízdišť, aby strávili zimu v Evropě, umožňují vždy první říjnový víkend Festivaly ptactva. Ty jsou součástí celoevropských nebo celosvětových projektů pořádaných pro nejširší veřejnost již od roku 1994 organizací BirdLife International, nadnárodní organizace sdružující ornitology z více než 230 zemí celého světa, která má přes 2,5 milionu členů. Patří k nim také členové Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Letošní festival je celoevropský a jeho koordinátorem, který shromažďuje a vyhodnocuje všechna pozorování, je nizozemská partnerská organizace Vogelbescherming Nederland.

Zveme všechny milovníky přírody na následující akce

Text: Adolf Goebel
Fotografie: Jiří Šafránek

Zachraňme hnízdiště rorýsů

Rorýs obecný hnízdil původně ve štěrbinách vysokých skalních stěn. Později, když se člověk naučil stavět vysoké budovy z kamene a cihel, začal rorýs využívat k hnízdění spáry hradních zdí a prostory pod střechami městských domů. Nyní již výhradně hnízdí na budovách ve městech i v některých obcích. Jde o jednoho z ptáků, který se zcela přizpůsobil městském prostředí. Hnízdí v různých štěrbinách a dutinách zdí, za okapovými svody, na půdách, za podbitím střech a v posledních letech stále častěji ve větracích otvorech atiky paneláků.

Dnešní doba mu však již tak nepřeje. Díky probíhajícím opravám a rekonstrukcím roky zanedbaných budov a díky rozsáhlému zateplování panelových domů přicházejí rorýsi o svá hnízdiště. Občas přicházejí i o život - zazděni nebo zatepleni při sezení na vejcích nebo i s mláďaty v hnízdě. Často totiž ani majitelé domů nevědí, že v jejich domě hnízdí rorýsi. A přitom je možné opravovat i zateplovat a přitom rorýsům neublížit. Stačí jen znát jejich hnízdiště a při stavebních pracích je zachovat nebo rorýsům vytvořit náhradní hnízdiště – vyvěsit budky.

Členové Moravského ornitologického spolku se proto snaží zmapovat hnízdiště rorýsů, aby mohli přispět k jejich záchraně všude tam, kde to bude možné. Žádají tedy nejširší veřejnost o pomoc při mapování jejich hnízdišť.

V těchto dnech již většina hnízdících párů sedí na vejcích a v nejbližších dnech se jim začnou líhnout 2-3 mláďata. Ta jsou v hnízdech krmena přes 40 dní, což je nejvhodnější doba pro zjištění hnízdního místa. Dospělí ptáci totiž v této době pravidelně přilétají s potravou k místu hnízdění a mizejí v hnízdní dutině. Ornitologové uvítají informace o všech těchto hnízdištích, především potřebujeme znát - město, ulici a číslo domu, maximální počet najednou pozorovaných rorýsů, datum pozorování a popis umístění vletového otvoru (např. v atice paneláku, za okapem, pod oplechováním střechy, ve spáře zdi, na půdě, pod střechou). Vítané jsou i fotografie těchto domů nebo nákres umístění vletového otvoru. Všechny tyto informace mohou lidé posílat na e-mail: mosprerov@seznam.cz nebo poštou na adresu: Moravský ornitologický spolek smp ČSO, P.O.Box 65, 750 00 Přerov.

O všech zjištěných hnízdištích rorýsů budou informováni úředníci státní ochrany přírody, kteří by měli zajistit jejich ochranu. Seznam hnízdišť rorýsů bude uveden i na webu: www.rorysi.cz , kde se dozvíte i další zajímavosti o jejich životě.

Text a fotografie: Jiří Šafránek

Velké motýlí stěhování

Americký motýl danaus stěhovavý (monarcha) je proslulý svými pravidelnými migracemi, kdy se jeho ohromná hejna na podzim přesouvají na jih do Mexika a na jaře zase zpět do USA. Všichni známe z televize a filmů úžasnou podívanou na mraky motýlů a jimi obsypané stromy. Málokdo si uvědomuje, že i u nás zažíváme pravidelné, byť méně nápadné přesuny ohromných motýlích hejn.

Pozorní pozorovatelé mohou v těchto dnech zaregistrovat v rychlém letu nízko nad zemí středně velké nenápadně hnědě vypadající motýly. Jedná se o doznívající tah baboček bodlákových. Většinou míří na severovýchod a nejeví žádnou snahu usednout na květy a pít nektar. Je to škoda, protože tak přicházíme o za letu nerozeznatelné nádherné černé, bílé, hnědé, červené a žluté vzory na křídlech. Maximum tahu bylo zaznamenáno kolem 19. května. V tuto dobu nebyl problém vidět během jediné minuty proletět kolem 70 motýlů a podobné to bylo i v dalších dnech. Přelétávaly tedy minimálně statisíce, možná miliony těchto malých tvorečků.

Proč to dělají? Je to geniální strategie. Také díky ní tento druh žije na všech kontinentech kromě Jižní Ameriky a Antarktidy. V Evropě motýli přezimují ve Středomoří. Brzy na jaře tam nakladou vajíčka na živné rostliny a zahynou. Nová generace motýlů se v květnu vydává na sever, kde najdou díky pomalejšímu růstu rostlin opět ideální podmínky pro nakladení vajíček. U nás jsou hlavní potravou housenek bodláky, pcháče a kopřivy. V létě vylíhlá generace motýlů z části migruje do vlhkých oblastí západní Evropy i na východ. Motýli opět nakladou vajíčka a na začátku podzimu se z kukel vylíhne třetí generace. Naberou sil na květech a spadlém ovoci a přesunou se hromadně na jih do Středomoří, kde snáze přežijí zimu. Takže pokud jste nestihli jarní migraci, stačí počkat na podzim. Opět se bude na co dívat.

Text a fotografie: Adolf Goebel

První čáp a vlaštovky jsou již na Tovačovsku

I přesto, že je stále poměrně chladné počasí, ornitologové zaznamenávají každým dnem přílet nových druhů ptáků z jižních krajin. O tomto víkendu se na Tovačovsku objevili první vlaštovky, budníčci menší a na své hnízdo v Tovačově přiletěl i první čáp.

Nejvíce nových ptačích druhů se zdržuje na tovačovských rybnících. Vodní ptáci se zde zastavují na tahu a využívají rozsáhlé vodní plochy k odpočinku i k získávání potravy. V těchto dnech je zde možné zastihnout jak táhnoucí severské druhy – husy běločelé, hoholy, morčáky, tak i první čírky modré, kopřivky, lžičáky a motáky pochopy. Z bahňáků se již objevují vodouši rudonozí a kropenatí, kulíci říční a jespáci obecní a bojovní. Největší raritou na rybnících v Tovačově je nyní ústřičník velký. Tento černobílý bahňák s dlouhým červeným zobákem je domovem na mořském pobřeží západní Evropy a k nám se zatoulává zcela ojediněle.

Dalšími vzácnými druhy, které je možné nyní pozorovat na tovačovských rybnících je labuť zpěvná, hejno bernešek bělolících a husice liščí.
V následujících dnech očekávají ornitologové přílet pěnic černohlavých, rehků domácích, budníčků větších i lesních a zvonohlíků zahradních.

Text: Jiří Šafránek Fotografie: Adolf Goebel

První jarní ornitologická exkurze MOS

Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO pořádá v sobotu 21. března první jarní ornitologickou exkurzi pro veřejnost, tentokrát za ptáky tovačovských rybníků. Sraz účastníků je u sádek Hradeckého rybníka v Tovačově v 7.30 hod. Exkurze se zastaví na Křenovském rybníce. Dále bude pokračovat po hrázích Hradeckého rybníka. Zájemci se mohou k exkurzi připojit i kdykoli později, přímo na hrázi rybníka. Ornitologové očekávají, že mimo běžných zimujících druhů ptáků budou pozorovat i protahující severské druhy – husy polní a běločelé, hoholy, morčáky, hvízdáky, ostralky a brkoslavy severní. K vidění budou již i první jarní druhy – skřivani, drozdi, špačci, hřivnáči a čejky chocholaté, případně i první čáp bílý. Exkurzi povede: Jiří Šafránek a Luboš Doupal, mob.: 606 324 763, e-mail: mosprerov@seznam.cz.

Další exkurze se uskuteční:
26. 4. 2009 - Vítání ptačího zpěvu v Tlumačově a Záhlinicích Sraz nejpozději v 8:15 před nádražím v Tlumačově, kam můžete přijet vlakovými spoji od Otrokovic v 7:04 a od Přerova v 8:05 hod. Za pěkného počasí půjdeme ke Kvasické pískovně, dále na louky u Čisté, do lesa Fileny a po loukách až do Záhlinic. Celková trasa bude pomalým tempem cca 10 km. Za mokrého počasí projdeme po zpevněných cestách okolo Moravy přes Filenu na rybníky a do Záhlinic. Akce se koná za každého počasí a skončí přibližně okolo 13. hodiny. Doporučujeme kromě dobré nálady vzít dalekohledy, fotoaparáty a vhodnou obuv.
Exkurzi povede: Pavel Šálek (e-mail: pavelkalous@seznam.cz).
Akce je organizována Moravským ornitologickým spolkem společně s Českým svazem ochránců přírody z Hulína.

Seznam všech plánovaných exkurzí MOS naleznete na: http://www.mos-cso.cz/exkurze.html

Text: Jiří Šafránek

První skřivani zvěstují příchod jara

Příchod jara je za dveřmi - první skřivani se v tomto týdnu objevili na střední Moravě. Letošní zima byla oproti posledním dvěma delší a chladnější. První tažní ptáci se totiž začali vracet až o 14 dní později. Teprve začátkem tohoto týdne se objevila první hejnka skřivanů polních, kteří se obvykle u nás objevují již v druhé polovině února. Dalším jarním druhem, který k nám dorazil ze svých zimovišť v jižní Evropě, je špaček obecný. Menší hejnka se již objevila i v zahradách obcí a měst, kde hnízdí v dutinách stromů a ptačích budkách. V těchto dnech zaznamenali ornitologové přílet prvních konipasů bílých, holubů hřivnáčů a čejek chocholatých.

Zima však ještě zcela neskončila, a proto u nás ještě zůstávají zimující hejna havranů polních a kavek. Na plodech jmelí je možné doposud pozorovat brkoslavy severní, kvíčaly a drozdy brávníky. Na řekách u nás stále ještě zimují i morčáci velcí, rackové bouřní a bělohlaví. V tomto týdnu se začaly přes střední Moravu vracet na svá severská hnízdiště i husy běločelé a polní. Nad městy je možné i v této době zahlédnout jejich spořádané klíny a zaslechnout jejich kejhání.

Nelení ani naši stálí ptáci. Již za tmy je možné ráno zaslechnout zpívající kosy černé a přes den intenzivně zpívají sýkory a zvonci. Na řekách ve městech také intenzivně tokají kachny divoké. Ornitologové však připomínají, že zima ještě neskončila a proto není ještě důvod přestat s přikrmováním ptáků na krmítkách. Je ale nejvyšší čas pro vyčištění ptačích budek v zahradách, pokud jste to ještě nestihli udělat v zimě. V nejbližších dnech si totiž začnou ptáci hledat nejvhodnější místa k zahnízdění.

Text: Jiří Šafránek
Fotografie: Adolf Goebel

Labuť zpěvná – vzácný host v Kroměříži

Labutě zpěvné žijí na severu Evropy. Na zimu táhnou jižněji a tak se ojediněle objevují i v České republice. Jejich výskyt u nás je vždy považován za velkou vzácnost. Doslova ornitologickou senzací je samice labutě zpěvné, která se již více než dva roky vyskytuje na různých místech Moravy. V těchto dnech se zdržuje na řece Moravě ve městě Kroměříži.

Poznáte ji snadno i přesto, že je bílá a stejně velká jako naše labutě velké. Na první pohled totiž každého zaujme výrazným žlutočerným zbarvením zobáku. Naše labutě mají zobák červenočerný. Dalším poznávacím znamením je její žlutý plastový krční límec s kódem 7R42, kterým ji označili ornitologové v severním Německu. Díky tomuto límci je velmi podrobně zmapována její cesta po střední Evropě za poslední tři roky. V České republice byla poprvé zjištěna ornitology z Moravského ornitologického spolku dne 16. 4. 2006, a to na Hradeckém rybníku v Tovačově. Po dvoutýdenním pobytu se objevila u Bzence na Hodonínsku, ale v polovině května se vrátila opět do Tovačova. Pak prožila nějakou dobu v mokřadu Bašňov na Kroměřížsku. V zimě si zaletěla na Šumpersko a do Polska. Celý rok 2007 pak prožila v Kojetíně. V loňském roce se přestěhovala do Chropyně na Zámecký rybník. Nyní se vyskytuje v Kroměříži na zimovišti vodních ptáků. Lidé ji pravidelně přikrmují, a tak by zde mohla vydržet až do jara. Kam se potom vydá, je otázkou i pro ornitology.

Pokud se někde setkáte s touto labutí zpěvnou nebo i s jinou labutí, která má na krku barevný límec s kódem, tak si kód poznačte a dejte vědět ornitologům.

Text a fotografie Jiří Šafránek