Tiskové zprávy




Rok 2010

  • Úspěšná předjarní exkurze Moravského ornitologického spolku
  • Jaro je tady, již přilétají skřivani a špačci
  • První letošní ornitologická exkurze Moravského ornitologického spolku
  • O víkendu budou ornitologové sčítat vodní ptáky
  • Asijská kachnička mandarínská v Olomouci
  • Ornitologové vám pomohou určit ptáky na krmítku
  • Přikrmováním pomáháme ptákům přežít zimu
  • Fotografie ptáků na výstavě „Příroda Olomoucka“
  • Exkurze Moravského ornitologického spolku k Evropskému festivalu ptactva
  • Betonové plovoucí ostrůvky pro rybáky
  • Přiletěli první čápi
  • Vydařená exkurze Moravského ornitologického spolku v Tovačově
  • První jarní ornitologická exkurze MOS
  • Přilétají první ptáci z jihu
  • Neobvyklý návštěvník krmítek
  • Odkud pocházejí zimující labutě?
  • Přikrmujte vodní ptáky



  • Úspěšná předjarní exkurze Moravského ornitologického spolku

    I když noc před exkurzí přinesla prudké ochlazení a dokonce sníh, sešlo se v sobotu 19.3.2001 dopoledne více než 20 účastníků, aby se vydalo na Tovačovské rybníky. Vládl ledový vítr a obloha naznačovala, že se dají očekávat i horší rozmary počasí. Obloha však v zápětí dokázala také potěšit. To se na ní objevil mohutný orel mořský, který byl předzvěstí toho, že by něco k vidění být mohlo. Ornitologové dobře vědí, že podobné zvraty v počasí v době tahu ptactva jim často přinášejí pravé žně. Ptáci se při letu rychle unaví a snaží se neplýtvat silami a najít vhodné místo, kde si odpočinou a přečkají nepohodu. Tovačov leží na jejich tahových trasách a mile překvapil.

    K vidění byly husy velké a běločelé a u nás málo běžné druhy kachen, např. lžičák pestrý, hvízdák euroasijský, hohol severní. Velkou radost měli ti, co přijeli za legendární labutí zpěvnou Zpěvankou, snadno rozpoznatelnou podle žlutého límce s kódem 7R42. I ornitology potěšilo, že se zde stále zdržuje i se svým potenciálním partnerem pojmenovaným Zpěvan. Pokud by oba zůstali spolu a v Tovačově i zahnízdili, bylo by to první hnízdění tohoto severského druhu v České republice.

    Milé překvapení čekalo na hrázi, kde seděla jiná známá dvojice, pár husic nilských. Ty se v Tovačově objevily před necelými třemi lety a již dvakrát se snažily vyhnízdit. Bohužel marně. Jak již naznačuje jméno, pochází tento druh původně z Afriky. Do Evropy ho dovezli Angličané v 19. století. K velkému překvapení se tento druh začal množit a brzy přeletěl moře a uchytil se i v přírodě Nizozemska. Podél řek se dostal do Německa a v posledních letech proniká k nám a již je známo i několik vzácných hnízdění. Zatím nebylo v Evropě navzdory jejímu dlouhodobému a rychlému šíření husic nilských zaznamenáno, že by díky nim docházelo k nějakému narušování počtů původních evropských druhů hus. Kdoví, snad uvidíme letos v Tovačově hnízdění severských i teplomilných druhů současně.

    Velký úspěch u účastníků měla ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Děti i dospělí se o něm dověděli mnoho zajímavého a mohli si prohlédnout odchycené druhy opravdu zblízka. Ptáka roku 2011, strnada obecného, zaslechlo jen pár vyvolených. Tento druh je však na jaře a v létě u tovačovských rybníků poměrně běžný. Dá se předpokládat, že na příští exkurzi 30. dubna se už předvede v plné kráse. Určitě se již vyjasní i to, jak to bude vypadat s hnízděním labutí zpěvných a husic nilských.

    Text a fotografie: Adolf Goebel

     
     


    Jaro je tady, již přilétají skřivani a špačci

    První jarní měsíc je tady a s ním i jaro, na něž mnozí z nás netrpělivě čekali. Již koncem února se ve městech rozezpívali kosi a ornitologové zaznamenali přílet některých ptačích druhů z teplých krajin. Jako každý rok se první objevili skřivani polní a špačci. Na jižní Moravu přiletěly husy velké, které u nás hnízdí. Naopak z jihu Moravy postupně odlétají na sever husy běločelé a polní, které zimovaly na nádržích Nové Mlýny.

    Během března se přílet ptáků výrazně urychlí. Ornitologové očekávají, že se brzy objeví konipasi bílí a horští, hejnka holubů hřivnáčů, rehci domácí, drozdi zpěvní a bramborníčci. Na podmáčených polích bude možno pozorovat hejna čejek chocholatých a na rybnících potápky roháče, čírky obecné a modré, poláky velké i chocholačky.

    Ze střední Moravy postupně zmizí hejna u nás zimujících havranů polních a kavek obecných. Jen v Přerově jich letos na nocovišti napočítali členové Moravského ornitologického spolku téměř 20 tisíc kusů.

    Ochránci ptactva však připomínají, že zima ještě neskončila, a proto není ještě důvod přestat s přikrmováním ptáků na krmítkách. Je ale nejvyšší čas vyčistit ptačí budky v zahradách, pokud jste to nestihli udělat v zimě. V nejbližších dnech si totiž začnou naši ptáci hledat nejvhodnější místa k hnízdění.

    Pokud se chcete podívat, jak vypadají ptáci přilétající z jihu, můžete navštívit internetové stránky Moravského ornitologického spolku: http://www.mos-cso.cz/.

    Text: Jiří Šafránek

     
     



    První letošní ornitologická exkurze Moravského ornitologického spolku

    Stalo se již dlouholetou tradicí, že Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka České společnosti ornitologické pořádá exkurze do různých atraktivních míst s bohatým zastoupením ptačích druhů. Nejinak tomu bude i letos. První z exkurzí proběhne již 19.3.2011 na tovačovských rybnících. Odjezd linkového autobusu je v 7.00 hod z autobusového nádraží Přerov (stanoviště č. 16), sraz u sádek v Tovačově v 7.45 hod.

    Exkurze se zastaví na Křenovském rybníce a přilehlém poli, kde se často zdržují strnadi obecní. Tento druh vyhlásila Česká společnost ornitologická za Ptáka roku 2011. Dále bude pokračovat na Hradeckém rybníce. Předpokládá se, že zájemci se mohou k exkurzi připojit i kdykoli později přímo na hrázi rybníka. Mimo obvyklých druhů se dá předpokládat přítomnost tažných druhů vracejících se na severská hnízdiště. Součástí exkurze bude také ukázka digiscopingu, tedy fotografické techniky využívající stativový dalekohled místo teleobjektivu.

    V současnosti se aktualizuje a upřesňuje plán exkurzí na celý rok 2011. Předpokládá se, že by měl být k dispozici na webu v druhé polovině března.

    Exkurzi povede: Adolf Goebel (mob.: 776 064 743, e-mail: goebel@mos-cso.cz ).

    Text: Adolf Goebel
    Fotografie: Jiří Šafránek

     
     



    O víkendu budou ornitologové sčítat vodní ptáky

    V sobotu a v neděli 15. a 16. ledna 2011 proběhne již 46. ročník Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC). Ornitologové i ochránci ptactva budou procházet nezamrzlé úseky vodních toků, rybníky i vodní nádrže a sčítat všechny vodní ptáky zimující v České republice.

    Hlavním cílem tohoto sčítání je odhad počtu zimujících druhů u nás i v Evropě a zjištění případných změn v početnosti vodních ptáků. Sčítání napomáhá i k vytipování mezinárodně významných lokalit vodního ptactva a k jejich ochraně.

    Při sčítání v předchozích letech se například zjistilo, že v České republice zimuje přes 45 druhů vodních ptáků a to v počtu přes sto tisíc kusů. Nejpočetnějším druhem je kachna divoká v počtu před 50 000 kusů. Následují husa polní a běločelá, kterých u nás zimuje asi 10 až 15 tisíc kusů. Dalším druhem je lyska černá v počtu okolo 8 000 kusů. Početnost zimujících ptáků je však každoročně ovlivněna především počasím. Pokud je zima tak chladná, že zamrzne většina vodních lokalit, vodní ptáci od nás odlétají a zimují více na jihu.

    Poprvé se letos budou ornitologové při sčítání věnovat i mapování atypicky zbarvených kachen divokých. Dále si budou zaznamenávat čísla kroužků a límců u označených labutí, hus a kachen. Zájemci z řad veřejnosti, kteří se chtějí do sčítání zapojit, získají informace na http://www.iwccz.wz.cz

    Mezinárodní sčítání vodních ptáků je na mezinárodní úrovni koordinováno Wetlands International. V České republice koordinuje toto sčítání Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze.

    Text: Jiří Šafránek
    Fotografie: Jiří Šafránek, Luboš Novák

     
     



    Asijská kachnička mandarínská v Olomouci

    Asijská kachnička mandarínská v Olomouci

    Již druhou zimu mohou obyvatelé Olomouce pozorovat při krmení labutí a kachen na řece Moravě kachničku mandarínskou. Jde o krásně vybarveného samce, kterého nelze přehlédnout. Září totiž takřka všemi barvami, od zelené přes fialovou až do kovově modré. Má červený zobák a oranžovohnědé ozdobné peří na křídlech i na tvářích. Na první pohled je patrné, že jde o exotický ptačí druh. Pochází totiž z Japonska a severovýchodní Číny. U nás se ve volné přírodě vyskytují pouze jedinci uprchlí z domácího chovu. A to je jistě i tento případ. Pokud jich unikne více a začnou se rozmnožovat i ve volné přírodě, může vzniknout volně žijící populace, jak se tomu již stalo ve Velké Británii.

    U nás by se to mohlo stát již brzy a nejpravděpodobněji v Praze na Vltavě, kde již ornitologové zaznamenali výskyt největší skupiny kachniček mandarínských. Žije zde asi jedenáct ptáků tohoto druhu. Další tři jedinci žijí v jižních Čechách ve Vodňanech. Po jednom kuse se vyskytují v České Lípě, v Benátkách nad Jizerou, v Brně, v Prostějově, v Přerově a v Olomouci. Ornitologové však předpokládají, že jich u nás ve volné přírodě žije daleko více, ale zatím o nich nemají zprávy. Pokud se tedy někde setkáte s kachničkou mandarínskou nebo i kachničkou karolínskou, která se již také občas objevuje, dejte vědět ornitologům. Přispějete tak k rozšíření vědeckých poznatků o těchto exotických druzích v naší přírodě.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

     
     



    Přikrmováním pomáháme ptákům přežít zimu“

    Ornitologové vám pomohou určit ptáky na krmítku

    Jako každý rok, také letos se rozběhlo přikrmování ptactva jak v městech a na vesnicích, tak v zahradách. Zimní období je ideální příležitostí prohlédnout si naše opeřené hosty zblízka. Navíc, obvykle se začínají objevovat druhy, které u nás zimují nebo se potulují a které obvykle běžný milovník přírody nezná. Moravský ornitologický spolek - středomoravská pobočka ČSO dostává pravidelně řadu popisů a fotografií s prosbou o určení druhu. Dá se předpokládat, že podobné dotazy dostávají ornitologové v celé republice.

    Na základě této zkušenosti jsme připravili na titulní straně našeho webu přehlídku fotografií třiceti nejběžnějších druhů krmítek a zahrad. U sedmi druhů jsou zobrazena obě pohlaví lišící se svým vzhledem. Věříme, že tato pomůcka pomůže rozšířit si znalostí nejen všem běžným milovníkům přírody, ale usnadní odpověď na řadu dotazů. Stačí doporučit odkaz http://www.mos-cso.cz/ a dotaz si obvykle zodpoví každý sám.

    Text: Adolf Goebel

     
     



    Přikrmováním pomáháme ptákům přežít zimu“

    Přikrmováním pomáháme ptákům přežít zimu

    Na horách již napadl první sníh a tak je nejvyšší čas připravit krmítko a nasypat do něj potravu pro drobné ptactvo. Ptáci sice zatím nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Až později nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život.

    Nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, jsou slunečnicová semínka a drcené ořechy. V menší míře, jako doplněk se mohou použít i semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka již nedávat. Pokud některé krmítko navštěvují výhradně vrabci, tak jim můžeme předkládat i strouhanku ze suchého bílého pečiva. V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice.

    Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy můžete zavěsit kolem krmítka nebo na větve před okno jablka a plody jeřabin. Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přilákáte na pověšený hovězí lůj. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak není na škodu, když nějaká semena vypadnou.

    Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohly po jejich pozření uhynout.

    Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete a čím je přírodě bližší okolí vašeho krmítka, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat. Nejběžnějšími hosty krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí a polní a kos černý. Ojediněle se na krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora úhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní.

    Pokud si nejste jisti, jaký ptačí druh se objevuje na vašem krmítku, pak návštěvníky vyfoťte, nakreslete nebo dobře popište a zašlete dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Ornitologové vám rádi pomohou s určením. Chcete-li si je určit sami, tak na webu Moravského ornitologického spolku – pobočky ČSO: http://www.mos-cso.cz naleznete fotografie 30 druhů ptáků, které můžete u krmítek pozorovat.

    Text: Jiří Šafránek
    Foto: Adolf Goebel
    Miroslav Král

     
     



    Fotografie ptáků na výstavě „Příroda Olomoucka“

    Fotografie ptáků na výstavě „Příroda Olomoucka“

    Dům dětí a mládeže Olomouc ve spolupráci s ČSOP Upolín uspořádal výstavu fotografií pod názvem Příroda Olomoucka. Výstava je umístěna v Galerii Domu dětí a mládeže Olomouc od 11. října do 12. listopadu 2010 v pracovní dny od 8 do 18 hodin.

    Na výstavě si můžete prohlédnout 210 fotografií od 23 autorů. Mezi vystavujícími je i několik členů Moravského ornitologického spolku, kteří zde prezentují převážně fotografie ptáků.

    Realizaci výstavy finančně podpořilo Statutární město Olomouc.

    Text: Jiří Šafránek
    Foto: Adolf Goebel

    MOS se rovněž představuje na výstavě neziskovek v Přerově.

     
     



    Evropský festival ptactva 2010

    Exkurze Moravského ornitologického spolku k Evropskému festivalu ptactva

    Pozorovat migrující druhy ptáků na jejich každoročních tahových cestách, kdy někteří opouštějí Evropu a míří za teplejším podnebím do Afriky, zatímco jiní k nám přilétají ze svých sibiřských a arktických hnízdišť, aby strávili zimu v Evropě, umožňují vždy první říjnový víkend Festivaly ptactva. Ty jsou součástí celoevropských nebo celosvětových projektů pořádaných pro nejširší veřejnost již od roku 1994 organizací BirdLife International, nadnárodní organizace sdružující ornitology z více než 230 zemí celého světa, která má přes 2,5 milionu členů. Patří k nim také členové Moravského ornitologického spolku – středomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

    Zveme všechny milovníky přírody na následující akce:

    2.10.2010

    Evropský festivalu ptactva na tovačovských rybnících
    Odjezd linkového autobusu v 6.50 hod z autobusového nádraží Přerov (stanoviště č. 16), sraz u sádek v Tovačově v 7.30 hod. Exkurze se zastaví na Křenovském rybníce. Dále bude pokračovat na Hradeckém rybníce. Předpokládá se, že zájemci se mohou k exkurzi připojit i kdykoli později přímo na hrázi rybníka. Mimo obvyklých druhů se dá předpokládat přítomnost tažných druhů putujících do svých zimovišť. Součástí akce bude i ukázka fotografování digiscopingem pomocí zařízení firmy Meopta. Účastníci si budou moci zařízení vyzkoušet i se svým vlastním fotoaparátem. Akci pořádají společně Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO a ORNIS v rámci projektu OK+.

    Exkurzi povede:
    Adolf Goebel
    mob.: 776 064 743
    e-mail: goebel@mos-cso.cz

    2.10.2010

    Evropský festival ptactva na choryňských a hustopečských rybnících
    Sraz v sobotu 2.10. v 8.00 hodin ve Lhotce nad Bečvou u vlakového nádraží. Dále pěší přesun přes les Obora, Choryňské a Hustopečské rybníky na nádraží v Hustopečích nad Bečvou. Pozorování ptáků, ukázka hlasových nahrávek, odchytu a kroužkování ptáků. S sebou vhodné oblečení a obutí do přírody (malé gumáky do batohu), dalekohled, svačinu a hlavně dobrou náladu! Akce proběhne za každého počasí. Předpokládané ukončení v odpoledních hodinách. Akci organizují společně Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO a Muzeum regionu Valašsko.

    Exkurzi povedou:
    Karel Pavelka
    mob.: 737 129 019
    e-mail: karel.pavelka@centrum.cz

    a Jaroslav Koleček
    mob.: 605 552 978

    3.10.2010

    Evropský festivalu ptactva na záhlinických rybnících
    Sraz všech účastníků je v 8:30 hod v Záhlinicích u Hostince U čápa. Příjezd vlaku od Otrokovic v 7:55 hod. Projdeme společně soustavu rybníků a nahlédneme zcela jistě nejen do tajů ptačí říše. Akce se koná za každého počasí a končí přibližně okolo 13. hodiny. Akci organizují společně ČSO, Český svaz ochránců přírody z Hulína a ORNIS v rámci projektu OK+.

    Vede:
    Pavel Šálek
    mob.: 606 541 859
    e-mail: pavelkalous@seznam.cz

    3.10.2010

    Evropský festival ptactva v PR Chomoutovské jezero
    Sraz je v 7:30 hod na parkovišti u jezera za křižovatkou směr Březce. Na místo je spojení autobusem z Olomouce, buď linkou 764 (odjezd 6:45 hod z autobusového nádraží v Olomouci, příjezd na zastávku Chomoutov - škola v 7:13 hod) nebo linkou 20 (odjezd z Náměstí Hrdinů v 6:59 hod, příjezd na zastávku Chomoutov - škola v 7:18 hod). Ze zastávky se jde pěšky Písečnou ulicí a poté po louce kolem jezera. Na lokalitě budou k vidění protahující druhy kachen a jiní zajímaví ptáci. V plánu je ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Předpokládaný konec exkurze je kolem poledne, trasa bude dlouhá zhruba 2 kilometry. K exkurzi se je možno připojit kdykoliv v jejím průběhu.

    Vede:
    Jan Vidlař
    mob.: 731 846 852
    e-mail: janvidlar@centrum.cz

    Text: Adolf Goebel
    Fotografie: Jiří Šafránek

     
     



    Betonové plovoucí ostrůvky pro rybáky

    Betonové plovoucí ostrůvky pro rybáky

    Koncem dubna (27. 4. 2010) budou na hladinu Troubecké štěrkovny na Tovačovsku spuštěny plovoucí betonové ostrůvky, které budou sloužit jako hnízdiště rybáků obecných.

    Rybáci obecní patří do příbuzenstva racků a v České republice jsou zařazeni k silně ohroženým druhům. Vzhledem k tomu, že jejich ohrožení je zapříčiněno nedostatkem vhodných hnízdních příležitostí, vytváří společnost Českomoravský štěrk již od roku 2007 na svých provozovnách umělé hnízdní ostrůvky.

    Stoupající zájem hnízdících rybáků přivedl pracovníky štěrkoven k originálnímu nápadu - vytvořit nové ostrůvky z betonu. Ty by měly mít delší životnost i stabilitu. Na jejich vývoji i výrobě se podíleli odborníci z ČVUT Praha a ze společností Betotech, Českomoravský beton, Česká DOKA bednící technika a Betonika plus. Při jejich výrobě byla klasická betonářská výztuž nahrazena vláknobetonem. I přes maximální odlehčení díky polystyrénovému jádru váží betonový ostrůvek asi 3,5 tuny.

    Pro letošní hnízdní sezonu je připraveno pět betonových plovoucích ostrůvků ve tvaru šestiúhelníku. Dva budou umístěny samostatně a ze tří se vytvoří společný ostrov. Podle dostupných informací jde o jedinečné využití nejmodernější betonářské technologie ve prospěch ochrany ohrožených ptáků, které nemá u nás, v Evropě a asi ani ve světě obdoby.

    Odborným garantem projektu na vytváření nových hnízdních příležitostí pro rybáky obecné společnosti Českomoravský štěrk je Moravský ornitologický spolek pobočka ČSO.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

     
     



    Přiletěli první čápi

    Přiletěli první čápi

    V těchto dnech zaznamenali členové Moravského ornitologického spolku přílet prvních čápů bílých na střední Moravu. Jako první se objevil čáp v Záhlinicích na Kroměřížsku, a to již v sobotu 20. března. Čápi zde hnízdí již řadu let na komíně hostince s přiléhavým názvem „U čápa“. V neděli 21. března byla pozorována skupina 7 čápů bílých na Olomoucku u Dubu nad Moravou. Na Přerovsku se první dva čápi vyskytli také v neděli 21. března u Tovačova.

    Pokud jste i vy někde zaznamenali výskyt čápa bílého, můžete se zapojit do celoevropského projektu „Jaro ožívá“, který pořádá mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International. Na jejich internetových stránkách www.springalive.net můžete zapsat své pozorování nebo zjistit, kdy a na jaké místo již čápi bílí přiletěli. Do tohoto projektu se mohou zapojit dospělí i děti, prostě všichni, kdo zpozorují některý ze čtyř sledovaných ptačích druhů – čápa bílého, vlaštovku obecnou, kukačku nebo rorýse.

    Pořadatelé projektu porovnávají i počty hlášení z jednotlivých zemí Evropy. Česká republika se aktuálně drží na 10. místě ze 33 zemí.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

     
     



    Vydařená exkurze Moravského ornitologického spolku v Tovačově

    Vydařená exkurze Moravského ornitologického spolku v Tovačově

    První letošní exkurzí, která proběhla symbolicky v první jarní den, zahájil Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka České společnosti ornitologické pravidelný celoroční cyklus akcí pro veřejnost. A bylo to skutečně vydařené dopoledne. Nesmělé jarní sluníčko přivítalo na Hradeckém rybníku v Tovačově 49 účastníků, mezi nimiž bylo i 12 dětí.

    Také ptáci využili pěkného počasí k tahu ze zimovišť na hnízdiště. Řada z nich se zastavila ke krátkému odpočinku a tak se nabídka ptačích druhů stále obměňovala a doplňovala. Na rybníku se stále zdržují některé zimující druhy a už se vrátila i řada ptáků, kteří se připravují ke každoročnímu hnízdění. Výsledkem tohoto ptačího mumraje nakonec bylo pozorování 57 různých druhů. Účastníci měli během krátké doby jedinečnou možnost uvidět většinu druhů kachen, které se u nás vyskytují. Opravdovou raritou mezi nimi byl pár morčáků bílých, svojí krásou upoutaly i protahující zrzohlávky rudozobé. Nadšení ornitologů i milovníků ptactva způsobila legendární princezna Zpěvanka, jediná labuť zpěvná celoročně pobývající ve střední Evropě. Po zimování v Kroměříži a zastávce v Záhlinicích je opět v Tovačově. Její identifikace je snadná, před lety byla v Německu opatřena žlutým límcem s kódem 7R42. Velkou raritou byl také protahující samec husice liščí.

    Pro děti byla určitě největším zážitkem ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Neklamným znakem jara byl probíhající tok potápek roháčů, doprovázený ukláněním partnerů a předáváním dárků ve formě rybiček a hnízdního materiálu. Na některé z dalších exkurzí se můžeme dočkat stejně atraktivního pokračování, vození vylíhlých mláďat na zádech rodičů. Všichni se nakonec loučili s obligátním „Tak zase příště“. Nabídka akcí je bohatá, stačí sledovat průběžně doplňovaný seznam, který je k dispozici na webu MOS: http://www.mos-cso.cz/exkurze.html

    Text: Adolf Goebel
    Fotografie: Jan Vidlař, Adolf Goebel, Jiří Šafránek

     
     



    První jarní ornitologická exkurze MOS

    První jarní ornitologická exkurze MOS

    Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO pořádá v sobotu 20. 3. 2010 první jarní ornitologickou exkurzi pro veřejnost, tentokrát za ptáky tovačovských rybníků. Sraz je u sádek v Tovačově v 7.45 hod. K dopravě z Přerova je možné použít linkového autobusu s odjezdem v 7:00 hod z autobusového nádraží Přerov (stanoviště č. 16). Exkurze bude probíhat na Hradeckém rybníce. Předpokládá se, že se zájemci mohou k exkurzi připojit i kdykoli později, přímo na hrázi rybníka. Ornitologové lokalitu pravidelně sledují. Protože velká část rybníka teprve rozmrzá, soustřeďují se ptáci ve velkých počtech na nezamrzlých místech, což usnadňuje jejich pozorování. Již delší dobu se zde vyskytují jak zimní hosté, tak ptáci, kteří zde odpočívají a nabírají síly na další cestu do svých severských hnízdíšť. K vidění by tak měly být severské kachny - morčáci velcí, morčáci bílí, hoholi severní a možná i hvízdáci eurasijští a ostralky štíhlé. Rovněž protahují různé druhy hus. Byla zjištěna také přítomnost několika druhů racků. Ve větším počtu se již objevují táhnoucí konipasi bílí, špačci obecní a čejky chocholaté. Když to podmínky umožní, proběhne ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pokud vám to tentokráte nevyjde, nevadí. Exkurze jsou plánovány v průběhu celého roku. Jejich seznam naleznete na: http://www.mos-cso.cz/exkurze.html . Vzhledem k tomu, že se zastoupení druhů v průběhu roku mění, nabídne každá z exkurzí něco jiného.

    Exkurzi povede: Adolf Goebel (mob.: 776 064 743, e-mail: goebel@mos-cso.cz ).

    Text: Adolf Goebel
    Fotografie: Adolf Goebel, Jiří Polčák

    morčák bílý

     
     



    bramborníček černohlavý

    Přilétají první ptáci z jihu

    Jaro je tady i přesto, že počasí tomu neodpovídá. Ornitologové již zaznamenali přílet několika ptačích druhů z teplých krajin. Jako každoročně jsou prvními navrátilci skřivani polní. Následují je hejnka špačků a několik konipasů bílých a horských. Jejich nízký počet ale zatím svědčí o tom, že u nás ještě vládne zima, a tak se k nám zmíněné druhy zatím nehrnou. V těchto dnech se už také na podmáčených polích objevují první bahňáci - čejky chocholaté.

    Pokud dojde v příštím týdnu k předpovídanému oteplení, tah ptáků se výrazně urychlí. Ornitologové očekávají, že se brzy objeví i hejnka holubů hřivnáčů, rehci domácí, drozdi zpěvní a bramborníčci.

    O tom, že zima nenávratně ustupuje na sever, svědčí i odlétající hejna u nás zimujících havranů polních a kavek. Občas je možné zahlédnout vysoko na obloze letící husy polní a běločelé, které se vrací na svá severská hnízdiště. Naopak k nám přilétají ze zimovišť husy velké, poláci chocholatí a velcí a racci chechtaví.

    Ornitologové však připomínají, že zima ještě neskončila, a proto není ještě důvod přestat s přikrmováním ptáků na krmítkách. Je ale nejvyšší čas vyčistit ptačí budky v zahradách, pokud jste to nestihli udělat v zimě. V nejbližších dnech si totiž začnou naši ptáci hledat nejvhodnější místa k hnízdění.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

    čejka chocholatá holub hřivnáč drozd zpěvný holub hřivnáč konipas horský

     
     



    labuť zpěvná

    Neobvyklý návštěvník krmítek

    Ptáci žijící poblíž lidských sídel mají velkou výhodu. Tou je dlouholetá tradice krmítek a vstřícný vztah lidí k ptactvu. Občasný pohled na krmítko a jeho okolí patří k pravidelným denním rituálům a je také příjemnou relaxací. Zvědavost brzy každého donutí zeptat se známých nebo otevřít nějakou tu knihu a tak lidé brzy umějí pravidelné návštěvníky správně pojmenovat. Čas od času se však objeví něco zvláštního, co není vyobrazeno v běžných všeobecně zaměřených knihách o přírodě a co neznají ani sousedé. Ti obvykle potvrdí, že TO mají na krmítku taky a zrovna se chtěli zeptat, co to jen může být. Zvídavost nakonec vede k tomu, že se podobná informace, často i s více nebo méně zdařilou fotografií, dostane k ornitologům.

    Letošní nejběžnější dotaz zní asi následovně: „Je to takový strašně pěkný, hodně červený ptáček, trochu se to podobá pěnkavě, ale pěnkava to není, tu já poznám. Někdy jich je třeba i několik najednou“. Pokud má dotyčný krmítko na zahradě, obvykle dodá, že TO sbírá zrní spadlé na zem a do krmítka se asi bojí.

    Kdo je oním letošním, tak hojným hostem? Je to pěnkava jikavec (setkáme se i s názvem jikavec severní). Tento druh, jehož domovem jsou výše položené březové a řídké jehličnanové lesy Skandinávie, k nám na zimu zalétá každoročně. Obvykle se však nevyskytuje nijak hojně, protože dokáže přezimovat severněji. Nedostatek potravy a kruté zimy způsobí čas od času, ze dojde doslova k invazi a na vhodných místech střední a jižní Evropy bývají stohlavá i tisícihlavá hejna. Pak se samozřejmě dostává i mnohem častěji k lidským sídlům.

    Určitá podobnost se samcem naší pěnkavy obecné je opravdu nápadná. Typickým znakem je částečně rezavě červená hruď. Intenzivnější zbarvení a na větší ploše nacházíme u samečků. Záda jsou šedomodrá až hnědá. Na boku často mívají obě pohlaví několik teček, na hlavě se objevují černé skvrny, výraznější u samečků, kteří mají ve svatebním šatě na jaře zcela černou hlavu. Ještě k vám jikavci nepřiletěli? Zkuste nasypat do sněhu na zahrádce slunečnicová semínka. Možná se budete divit, jak rychle je najdou.

    Pokud někde uvidíte labuť s krčním límcem nebo s kroužkem na noze, dejte prosím vědět ornitologům. Můžete jim napsat, případně poslat fotku kroužku s kompletním označením na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Přispějete tím k rozšíření vědeckých znalostí o tahu ptáků a budete na oplátku informováni o původu vámi pozorované labutě.

    Text a fotografie: Adolf Goebel

    pěnkava jikavec pěnkava jikavec

     
     



    labuť zpěvná

    Odkud pocházejí zimující labutě?

    Letošní tuhé mrazy a dlouhou dobu ležící sněhová pokrývka i v nížinách dává zabrat nejen lidem, ale i zimujícím opeřencům. Divocí ptáci dočasně ztrácejí svou přirozenou plachost a vyhledávají blízkost lidských sídlišť, kde nacházejí potravu.

    Patří mezi ně i labutě, které se v početných hejnech zdržují ve městech na posledních zbytcích nezamrzlých řek. Hodní lidé je na těchto místech vydatně přikrmují, což jim pomáhá přečkat nepříznivé zimní období.

    Městská shromaždiště – zimoviště vodních ptáků navštěvují i ornitologové. Zajímá je totiž, odkud k nám labutě na zimu přiletěly. Některé labutě jsou označeny ornitologickými kroužky na nohou nebo barevnými krčními límci s číselným kódem. Každá takto označená labuť je evidována v kroužkovací stanici příslušné země, a tak je možné zjistit, kde a kdy dostala kroužek, případně i kde byla zjištěna od doby kroužkování. Kroužkování ptáků je vědecká metoda, která slouží především ke zjišťování poznatků o tahu ptáků. Právě proto ornitology zajímá, jaké kroužky mají u nás zimující labutě.

    Podle dosud provedených kontrol zimujících labutí na střední Moravě bylo zjištěno, že například v Olomouci zimují čtyři labutě s českým kroužkem a jedna labuť s polským kroužkem. V Kroměříži na řece Moravě zimuje labuť zpěvná s krčním límcem, který dostala v Německu. Na zimovišti v Uherském Hradišti byla zjištěna další labuť s polským kroužkem.

    Pokud někde uvidíte labuť s krčním límcem nebo s kroužkem na noze, dejte prosím vědět ornitologům. Můžete jim napsat, případně poslat fotku kroužku s kompletním označením na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Přispějete tím k rozšíření vědeckých znalostí o tahu ptáků a budete na oplátku informováni o původu vámi pozorované labutě.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

    labuť zpěvná

     
     



    kachnička mandarinská

    Přikrmujte vodní ptáky

    Zimní kalamita znepříjemňuje život nejen lidem, ale i živočichům. Zem je pokryta sněhem a ledem, stromy i keře jsou obaleny námrazou. Drobní ptáci za takto nepříznivého počasí využívají krmítka na oknech a balkónech u dobrých lidí.

    V zimě u nás však zůstávají i větší ptáci, převážně vodní – labutě, kachny, lysky a rackové. Ti se nyní soustřeďují v některých městech na nezamrzajících úsecích řek a čekají, zda jim někdo přinese něco dobrého.

    Nejvhodnější potravou pro ně jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Můžeme jim podávat i pšenici, oves a kukuřici.

    Občas se mezi zimujícími vodními ptáky objevují i vzácnější druhy, jako je například labuť zpěvná, která letos zimuje na řece Moravě v Kroměříži. Husa velká a ostralka štíhlá zimují v Přerově na soutoku Bečvy a Strhance. Cizokrajné kachničky uprchlé chovatelům – kachničku mandarínskou a kachničku karolínskou, můžete v těchto dnech pozorovat na zimovišti vodních ptáků v Olomouci na řece Moravě.

    Pokud někde uvidíte další vzácné a ojedinělé vodní ptáky, dejte prosím vědět ornitologům. Možná se stanete objeviteli další rarity. Můžete jim napsat, případně poslat fotku pozorovaných druhů na e-mail: mosprerov@seznam.cz.

    A pokud byste chtěli našim opeřencům pomoci také na jaře a v době hnízdění, navštivte internetové stránky Moravského ornitologického spolku: www.mos-cso.cz, kde najdete další rady a návody na výrobu ptačích budek, napajedel a koupadel, na výsadbu živých plotů a na první pomoc při nálezu zraněných ptáků nebo mláďat.

    Text a fotografie: Jiří Šafránek

    husa velká labuť zpěvná